Za ztřeštěným nápadem stála partička surferů a snowboardistů okolo hostelu Bigfoot u města León. "Hledali jsme nějakou novou, neznámou extrémní aktivitu," vzpomíná majitel hostelu Phillip Southan.
A před čtyřmi roky ji našli: co takhle pokořit na prkně nedalekou sopku? "Napadlo to Darryna Webba, australského surfera, který tady dělal průvodce," říká Southan.
Myšlenka byla dost ztřeštěná na to, aby uspokojila i ty nejsilnější "závisláky" na adrenalinu. Cerro Negro je nemladší aktivní sopka Střední Ameriky, za sebou má dvacet erupcí, přičemž první se odehrála v roce 1850, poslední v roce 1999.
Žaludek se ale tomu, kdo na ni vyleze, svírá, i když je v klidu: všudypřítomné horké výpary upozorňují na přítomnost nezvladatelného živlu a z výšky 726 metrů nad mořem se snažíte přes oblaka prachu a kouře dohlédnout dolů marně.
Pro nadšence, kteří si umanuli podstoupit souboj "surfing v. Cerro Negro", ale vulkán představoval ještě jeden problém. Zatímco existují prkna na jízdu na sněhu, vodě a třeba i na písku, jak vyzrát na hrubou horninu a ostré kameny, které sopku pokrývají?
"Experimentovali jsme se vším možným, od matrací přes desky kavárenských stolků až třeba po dveře od ledničky," směje se Southan, "vyzkoušeli jsme více než dvě stě designů." Nakonec vyhrála překližková deska s kovovými prvky a na některých místech vyztužená umakartem.
"Máme dva modely, sopku můžete sjet buď vsedě, nebo vestoje, jako na snowboardu," říká majitel hostelu. Doporučuje přitom první variantu: nejen že je bezpečnější, je i rychlejší. Dobrodruzi jsou vsedě schopni frčet po srázu, který má v nejstrmější části sklon 41 stupňů a měří asi pět set metrů, rychlostí kolem 60 kilometrů v hodině. "Rekord je 68," upřesňuje Southan.
Právě rychlost a povrch sopky jsou pro surfery hlavním nebezpečím. Ano, sopka je aktivní, ale největším rizikem je, že se z prkna vysypete a něco si o ostré hrany rozříznete, dodává Southan. Odvážlivci proto kromě boardů dostávají ochranné oranžové uniformy, brýle i chrániče na kolena.
Organizátoři zdůrazňují, že tahle atrakce je otevřena všem, i těm, kdo zatím nemají se surfingem v jakékoli podobě zkušenost. Stačí prý úvodní lekce a krátký sjezd na vrcholu vulkánu, aby si vyzkoušeli, jak prkno řídit a kontrolovat jeho rychlost.
Pak už jen sebrat odvahu, pustit se střemhlav dolů a za potlesku ostatních členů expedice dojet celí černí od prachu na úpatí sopky.
Za čtyři roky se téhle výzvy chopilo více než deset tisíc lidí.
Jako by tím uzavřeli kruh: před dvěma tisíci lety se vydávali do hor, aby je zdolali na prknech a uctili tak boha ohně Peleho, už jejich předchůdci, polynéští pionýři surfingu.
Více informací na www.bigfootnicaragua.com/adventure.html
