Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Těžká dřina. Kácel jsem stromy a dřel na pile

aktualizováno 
Tunové klády, motorové pily, obrovský katr a vtipný šéf. Tak vypadal můj den v lese a na pile. Rčení, že není těžšího povolání než těžba dřeva, stoprocentně potvrdil.

Nezačalo to ani trochu optimisticky. V terénním autě, v němž jsme uháněli na místo určení v krkonošském lese, na mě čekaly historky o pile zařízlé v noze, amputovaných prstech a sekeře v koleni. Do toho začalo pršet.

Lepší to nebylo ani v cíli, na mýtině, kde na mě čekal můj vyzyvatel. Asi třicetimetrová borovice totiž rostla bohužel nakloněná opačným směrem, než kudy měla padat. Do rukou jsem dostal obrovskou sekeru a zadání od mého šéfa znělo: udělej směrový násek.

Za vydatné průtrže mračen jsem řezal hlava nehlava do kmene, po zádech mi stékaly kapky, ani nevím, jestli potu, nebo prosáknutého deště, jenže ani po půl hodině vysilující práce jsem v kmeni nevytvořil nic, s čím bych mohl být spokojen. Ono o to ale ani nešlo, celé to byl jen šéfův vtípek. První v řadě, jak se ukáže.

Bacha, ta pila cuká

Teď už tedy vážně, do rukou beru motorovou pilu a zpoza zad slyším: "Dole v kmeni pila cuká a umí vylítnout, takže pozor na nohy!" A taky že ano, řežu po vyznačené linii a v momentě, kdy mi celá pila zajíždí do kmene a zaoblení na konci se dotýká dřeva, vyjíždí a jen těsně míjí můj kotník.

Fotogalerie

Směrový násek je ale hotový a jde se klínovat. Aby strom dopadl tam, kam má, musí se pomocí kovových klínů a kladiva na protilehlé straně vyvýšit jeho těžiště. Tohle jde pro změnu zase jako po másle. Netrvá to ani tak dlouho a slyším stále silnější křupání kmene, a pak už borovice sviští vzduchem a tlumeně dopadá přesně na vymezené místo.

Zbývá očistit kmen od větví, nařezat ho na klády, traktorem vytáhnout na svozové místo a pak popojít k dalšímu úkolu. Čeká mě náklaďák s drapákem a kopa klád k naložení na korbu. Nikdy bych neřekl, jak složité je ovládat čtyři páky najednou, každá z nich má jinou funkci a jednotlivými pohyby na sebe navazují. Nabrat první kládu se mi daří, jenže když ji sebevědomě přemisťuji na náklaďák, zhoupne se mi a kinetickou energií se žene na mě a mého kolegu, který stojí ve střešním otvoru. Od nárazu do kabiny "vejtřasky" dělilo kmen jen pár centimetrů. Při nakládání dalších si už dávám větší pozor.

Jak jsem jim málem zboural boudu

Pak už si to šineme na pilu a já dostávám pokyn přivézt klády vysokozdvižným vozíkem ke katru. Nabírám dvě, otáčím se a přijíždím ke kolejnici, odkud na vozíku směřuje každá kláda do útrob obrovského a hlučného katru, který z ní dělá sedm desek najednou. Šlápl jsem ale na brzdu prudčeji, než bylo na místě, a náklad mi sjíždí z vidlice.

Na pile jsem si vyzkoušel leccos, odkorňovat, hoblovat i kartáčovat.

Na pile jsem si vyzkoušel leccos, odkorňovat, hoblovat i kartáčovat.

Ten pohled bych nikomu nepřál. Dvě půltunové klády se kutálejí na dřevěnou boudu a vy nemůžete dělat nic, jen čekat. A modlit se. V mém případě to pomohlo, klády se totiž zastavují, ještě než do ní žuchnou.

I tak však bude pro všechny zúčastněné bezpečnější, opustím-li vozík a přesunu-li se do útrob katru. Čeká mě skládání velkých dřevěných desek (když zvedám dvacátou do výše své hlavy, mám co dělat), zkouším impregnovat dřevo, hoblovat, odkorňovat i kartáčovat.

Po prsa v pilinách

Netuším, že na závěr mě čeká skutečná chuťovka. Pila disponuje sušičkami dřeva, které jsou poháněny pilinami a dřevěnými štěpkami, dovídám se. Jenže dno sila, které tímhle odpadovým materiálem zásobuje kotle, se ucpalo.

Težká dřina

Reportérova muka můžete na vlastní oči sledovat ve středu 2. listopadu od 20:15 v pořadu Těžká dřina na televizní stanici Prima Cool.

Dostávám proto lopatu a malými dvířky prošťouchávám masu udusaných pilin. V tu chvíli se na mě z dvířek začíná valit tuna pilin a malých dřevěných částeček, jsem po prsa zasypaný, piliny mám v puse, uších, nosu i kapsách. Ven mi nakonec pomáhá šéf dlouhou tyčí a přiznává se. Tohle běžnou činností zaměstnanců skutečně není, vtípek na rozloučenou si však prostě nemohl odpustit.

Tenhle díl Těžké dřiny by mi dal ale zabrat i bez šéfových žertíků. Po cestě do Prahy stavím na každé benzince a dopuji se kofeinem, abych cestu domů vůbec zvládl. Práce se dřevem v lese i na pile je skutečně náročná. Skrývá se za ní však krása přírody a nádherná vůně.

Autoři:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Já, ty a masturbátor. Nové zařízení umožní virtuální sex reálných lidí

Jedna z robotek firmy RealDoll. I ta vám může zprostředkovat virtuální sex.

Webkamera a na jedné straně živá placená modelka s vibrátorem, na druhé uživatel se sexuální robotkou a brýlemi pro...



Čím víc se ocitnu na dně, tím výš se pak zvednu, říká MOgirl Linuef

Miluju vyjet do přírody a hrát larp, říká MOgirl Linuef.

Motivovat ji dokážou i negativní věci, tlaky a trable. Je energetická, extrovertní, silná i upřímná. „A jsem též hrozný...

Vzdejme se dětí. Vymřít je etické, říká hlasatel antinatalismu

Belgický spisovatel Théophile de Giraud je provokatérem a hlasatelem...

Bolest a neštěstí jsou v životě intenzivnější, obvyklejší a delší než štěstí, říká. „Porovnejte migrénu a orgasmus,“...

Předchůdce suši kvasil i desetiletí. Dnes stojí až tisíce dolarů

Druhem nare-suši je funa-suši. I tento pokrm zraje na rýžovém lůžku a vyznačuje...

Silně zapáchající přesolená ryba skladovaná dlouhé měsíce až roky v druhořadém nálevu. Navíc vycpaná téměř...

Další z rubriky

Rapeři v ringu. Marpo vyslyšel Rytmusovu výzvu a utká se s ním

Velký zápas. Duel mezi Marpem a Rytmusem znamená velké peníze a velkou...

„Takže Marpo, vyzývám tě na boxerský zápas,“ zaznělo z jednoho rohu pomyslného ringu. „Přijímám – a začni trénovat,...

VIDEO: Dvě stě ďáblů sviští na kolech z červené sjezdovky

Jen málokterému jezdci se podařilo ani jednou nespadnout.

Dvě stě jezdců na horských kolech, červená sjezdovka ve Svatém Petru, ale taky nárazový vítr, husté sněžení, minus 12...

Po úrazu ochrnul, teď jezdí na surfu. Člověk zvládne vše, co chce, tvrdí

Je ochrnut. Pořádnou porci adrenalinu si však Heřman Volf najde.

Heřman Volf vedl do roku 2006 hektický život čtyřicátníka. Pak přišel úraz, po kterém ochrnul. Uvědomil si, že odkládat...

Najdete na iDNES.cz