Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Výroba snowboardu v Česku - od překližkového nadšení k moderní technologii

  10:00aktualizováno  10:00
Do roku 1989 zbývá ještě pár let. Lidé stojí fronty téměř na vše, "ven" skoro nikdo nejezdí, málokdo ví, co ve světě letí. Přesto však pár snílků doma v garážích a dílničkách obkresluje podle obrázku z USA na překližky tvar podivné věci. Nikdo z nich netuší, že se tím stávají přímou součástí dějin světového snowboardingu.

Prehistorii našeho snowboardingu představovala právě tahle prkna

To, že v ní mají Čechoslováci svou vlastní kapitolu, dokumentuje ostatně i fakt, že tvůrci veleúspěšného filmu o snowboardingu Extrémní svahy, který šel v našich kinech minulý rok, zařadili do snímku i několik záběrů ze závodů v roce 1984 v Krušných horách.

Ostatně, když se premiéry v českých kinech zúčastnil patron filmu, legenda Terje Haakonsen, několikrát vyzdvihl, jaký měla právě naše malá republika obrovský vliv na vývoj snowboardingu. Ač už o tom z dnešních snowboardistů nemá ponětí skoro nikdo…

V roce 1984 vystupuje několik borců v mysteriózní show Přemka Podlahy, kde ukazují,  jak  vyrobit pekelné prkýnko podomácku, a ďábelskému prkénku udělaly propagaci též expedice.

Tou první byl v roce 1989 prvosjezd na prkně z nejvyšší hory Kavkazu Elbrus (5 642 metrů nad mořem), rok poté uspořádala firma VASA sjezd z mexické sopky Popocatepetl (5 452) a o rok později firma ROOK prvosjezd na Himalájském vrcholu Mera Peak (6 421) za doprovodu legendy Pepy Rakoncaje.

Zlomovým však byl též rok 1986: osmnáctiletý Lukáš Schröder se s téměř s veškerou profesionalitou, kterou doba umožňovala, vrhá do výroby snowboardů.

Vzniká značka LTB.

Ta funguje dodnes – a za tu dobu se stala legendou. Xman.cz zpovídal přímo jejího majitele a zakladatele.


Podle čeho jsi vlastně začal snowboardy vyrábět? Nepředpokládám, že jsi zašel do Tuzexu a tam ho měli.
Lukáš Schröder: Ten úplně první jsem vyrobil někdy v roce 1986 na Strahově v garáži našeho domu. Vzal jsem překližku, laminát… a nějak jsem to prostě slepil. Podle čeho?

Tady žádný informace rozhodně nebyly. Dostal se mi do rukou nějaký časopis z Ameriky a pak mi jedna kámoška sehnala katalog Burtonu z roku 1987 – ten zaujímá přední místo v našem firemním archivu.

Takže svůj první snowboard jsi prostě obkreslil podle obrázku?
Přesně, obkreslil jsem tvar na překližku a vyříznul. Vše se strašně těžce shánělo, nic nebylo, ale díky výměnnému obchodu se to nějak sehnalo. Ze starých lyží jsme brali hrany. Bylo to krutý, ale nádherný.

Jaký to byl pocit?
Byla to prostě euforie.

Doufám, že ten úplně první snowboard stále ještě máš.
Jo, jo, je taky v archivu.

A fungoval tak, jak sis představoval?
Docela jo. Především ale – v té době nevěděl, jak to má fungovat, pořádně vlastně nikdo. Jediným požadavkem bylo to, abys jel dolů. No… a dolů to jelo.

Tak do roku 1990 to byly pokusy a omyly. V roce 1991 postavil Craig Kelly svůj pro-model raig Kelly Air, který se v podstatě stal praotcem všech současných prken. Do té doby svět tápal.

Tenkrát sis asi nepředstavoval, že se tím budeš jednou živit…
V době, kdy jsem začal snowboqrdy vyrábět a jezdit na nich, to byla absolutní šílenost. Dělal jsem prostě věc, která byla absolutně "mimotní".

Když jsem poprvé vytáhl ve Špindlu snowboard, tak na mě koukali jak na zjevení. Úplně něco jiného než dnes, kdy je snowboarding masová záležitost, kdy je o image.

Dělal jsi předtím nějaký sport?
Odmala jsem jezdil na lyžích a pohyboval jsem se mezi lyžaři. Když jsem mezi ně přitáhnul snowboard, nedokázali vůbec pochopit, proč tak skvělou věc, jako jsou lyže, házím do koše a proháním se na divné desce.

No a… zhruba po deseti letech zase snowboardová komunita nedokázala pochopit, jak se může člověk, který vyrábí snowboardy, prohánět na lyžích.

Snowboarding versus lyžování. Jak to šlo tenkrát dohromady?
Je pravda, že před zhruba dvaceti lety na horách chyběla určitá radost. Lyžování bylo neuvěřitelně přísný a striktní, spousta věcí se musela a spousta zase nesměla.

A najednou tady bylo něco, co nemělo pravidla a kde vše teprve vznikalo. To bylo přesně to, co mě na tom strašně lákalo.

Lyžování si ale právě ze snowboardu vzalo spoustu věcí, vzniklo mnoho variací lyží, stylů, ať to je freeride, freestyle nebo carving. Lidi se tak vrací k té hravosti.

A když porovnáš generace snowboardistů?
Dnes to lidi berou jako naprosto normální věc a celé je to postaveno na konzumu. Když jsme začínali my, bylo to o průkopnictví a o hledání.

Dříve to byla prostě jedna velká rodina, dnes se snowboardisti sotva pozdraví, natož aby spolu něco společně řešili. Díky masovosti a obrovské oblibě není snowboarding brán jako nějaká divnost, ale jako normální sport.

A o čem je vlastně snowboarding podle tebe?
Já dělám snowboard kvůli svému životnímu rytmu. Mám rád hory a to, jak to na nich funguje. Díky snowboardu si neustále připomínám svůj obrovský respekt vůči nim, životu a zemi.

Ve městě se to strašně snadno stírá… ale když se hory rozhodnou, že to tak bude, tak to tak prostě je - a člověk může akorát tak někam zalézt a počkat, až to skončí.

Na prkně nejezdím kvůli adrenalinu, hledám na něm spíš klid a vnitřní souznění sám se sebou a s horama. Myslím, že spíš než o adrenalinu je snowboard o harmonii a pohodě.

A jakou vizi máš do budoucna? Jsou v ní jenom snowboardy?
V současný době testujeme a připravujeme i nějaké limitované speciální záležitosti kolem lyží. Inspirací nám je série závodů v Rakousku, při kterých musíš jet během víkendu na snowboardu,  na lyžích a v parku na carvingách. Je to prostě závod tří disciplín.  

Co znamená zkratka LTB?
Jsou to tři písmena, za která jde dosadit cokoliv. Znamenají svobodu a tvoření. V osmnácti jsem název moc neřešil… nic to neznamená, tak mi to přišlo vtipný.

Fakt to nic neznamená?
Opravdu ne. Klidně si tam dosaď, co chceš, třeba lesby, teplouši a bisexuálové nebo "light technical boards".



Nejčtenější

Vyšehradští jezdci: sígři, kteří v padesátých letech děsili Prahu

„Páskovská“ móda Vyšehradských jezdců zahrnovala speciální účes „eman“. Nosil...

Královští vyšehradští jezdci. Skupina sígrů, která se v padesátých letech stala legendou. Frajírci, rebelové, rváči....

VIDEO: Moje sexuální robotka mi bude partnerkou, říká Američan

Toto je Harmony. Sexuální robotka, ale „nejživější“ ze všech.

Před deseti lety se rozvedl a nelituje. Tím spíš, že má novou přítelkyni. Jmenuje se Harmony. Není živá, ale jako by...



Lidé neumějí využívat svou sexuální energii, říká MOgirl Klára

„Jsem hrdá na to, že jsem se vydala vlastní cestou a že žiji život podle sebe,“...

Většina lidí neví, co vše jim může dát sexuální energie, a neumějí s ní pracovat, říká MOgirl Klára. Snaží se to proto...

VIDEO: Foglar ze mě udělal pořádného kluka, řekl Jindra Hojer v Rozstřelu

Chemik Ing. Jindřich Hojer, CSc. inspiroval spisovatele Jaroslava Foglara k...

Šanci vstoupit do příběhů Rychlých šípů považuje za vyznamenání. A velmi si cení zážitků i etiky, kterou mu dal oddíl...

Upalujeme, abychom nabrali ovečky. Studie vysvětluje čarodějnické procesy

Čarodějnické procesy zasáhly na 80 tisíc žen, polovina z nich za ně zaplatila...

Kdo upálí víc čarodějnic, je lepší ochránce lidí. A bude mít víc věřících. Středověké hony na čarodějnice byly...

Další z rubriky

Začínala jsem jako baletka, říká MMA bojovnice Pavla Kladivová

Vrcholový sport vynesl Pavle Kladivové řadu zranění. „Vždy bude pro tělo...

Dělala balet, gymnastiku, plavala. Největší úspěchy však sklízela jako silová trojbojařka a vzpěračka. Dnes bojuje v...

VIDEO: Polák sjel jako první na světě vrchol K2. Trvalo to sedm hodin

Polák sjel na lyžích jako první na světě horu K2

Měří 8 611 metrů, sjet ji na lyžích trvalo celých sedm hodin. Hodinu z toho zabralo čekání, až povolí mraky a bude...

Světový rekordman i zázračný mladík: nejlepší skokani Highjumpu 2018

Highjump 2018

I letos přijede světová elita. V zatopeném lomu v Hřiměždicích u Příbrami poměří přední cliffdiveři planety síly při...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz