Na rozdíl od konvenčních vojáků útočí vodní armáda zpoza počítačových monitorů....

Na rozdíl od konvenčních vojáků útočí vodní armáda zpoza počítačových monitorů. A jejich žoldáci mají mnoho identit. | foto: Profimedia.cz

Vodní armáda: internetové mrtvé duše šíří dezinformace

  • 10
Vymyšlené zkušenosti s produkty šíří po diskuzních fórech, v žoldu firem pomlouvají konkurenci. Mají desítky i stovky internetových profilů, jednorázové i ty, které si pěstují celé měsíce i roky. Jsou žoldáky firem, jimž se říká vodní armáda. Jejich bojištěm je internet a jejich úkolem je špinavý marketing.

Zvažujete nákup nákladné technické hračky, ale jednoduše se nemůžete rozhodnout mezi dvěma modely? I když už vám rozhodnutí nejspíš dozrává v hlavě, chcete se přeci jen ujistit. Nahlédnete proto do seznamu referencí, hodnocení nedávných zákazníků. A po pár minutách čtení názor zcela změníte. A máte pocit, že stavíte na relativně solidních uživatelských informacích.

Místo toho jste však možná prohráli svou první bitvu s vodní armádou, vojskem placených internetových PR agentů, které si firmy kupují.

Kořeny této eticky nečisté praxe položila už v devadesátých letech čínská vodní armáda. Proč „vodní“? Neohraničený digitální prostor internetu je totiž jako oceán a tito bojovníci jsou schopni zaplavit a naplnit každou diskuzi, on-line hlasování nebo referenční dotazníky jako voda. A stejně tak jsou nepolapitelní. Když je chcete uchopit, protečou vám mezi prsty. Dokážou hasit problémy, ale též způsobovat škody srovnatelné s povodněmi.

Rej mrtvých duší

Potřebujete zvýšit čtenářské hodnocení vlastní knihy prodávané na Amazon.com? Chcete zpropagovat svou firmu nebo podnikatelský záměr? Potřebujete, aby se o vás mluvilo? PR agentury, jako například čínská Shuijunshiwang.com, to dokážou zařídit.

„Může se to zdát jako okrajový faktor internetového marketingu, ale v úhrnu úspěšnosti prodeje to často dělá miliardy dolarů,“ prozrazuje Cheng Chen z kanadské University ve Victorii. Ví, o čem mluví, jako jeden z mála dokázal proniknout přímo dovnitř čínské vodní armády, pracovat pro ni a informace sdělit světu.

Organizace práce je fascinující. „Od zaměstnavatele dostanete balík uživatelských jmen, hesel a přihlašovacích údajů, které za vás už někdo vyplnil. K dispozici máte přesný seznam webů a diskuzí, na které se máte zaměřit,“ líčil Chen, „v některých případech dostanete i předtištěný text s frázemi, které za vás promysleli marketéři. Ty pak musíte hojně používat. Dokonce existuje i hodnocení kvality, kdy někdo jiný kontroluje vaši práci.“

Pozadí internetové robotárny

Práci u vodní armády si netřeba idealizovat. Většina jejích řadových žoldáků patří mezi nezaměstnané, kteří tráví dny i noci u počítače. Průměrné tempo je jeden příspěvek za 2,5 minuty a neustále přepínání mezi desítkami i stovkami falešných profilů.

Nejde jen o byznys

Vodní armáda pracující v žoldu komerčních společností nevznikla ze vzduchoprázdna. Minimálně od roku 2004 je praxe „řízené medializace“ oficiální součástí propagace vlády Čínské lidové republiky. Tehdy totiž poprvé otevřeně uveřejnila samospráva města Čchang-ša inzerát, poptávají pracovní sílu pro internetové komentátory.

S jistým despektem se těmto „mediálním pracovníkům“ přezdívá „padesátihaléřová armáda“, protože za každý zveřejněný příspěvek dostávají 0,50 juanu. Náplň práce? Směrování on-line diskusí tak, aby se nezvrhly v kritiku vlády, prezentace státní politiky v dobrém světle, chvála výsledky státostranické politiky. Případně diskreditace názorových oponentů.

V roce 2016 provedli počítačoví experti Harvardské univerzity průzkum práce těchto placených komentátorů: z 80 miliard příspěvků, které zveřejnily čínské sociální sítě, jich pocházelo 488 milionů z dílny „padesátihaléřové armády“. Státem placení pisálci jsou však proti Water Army břídilové. Podle slohu i obsahu je totiž snadno poznáte sami.

Služeb anonymních komentátorů, kteří přispívají do rozmanitých diskuzí, „trollí“ své verze pravdy a haní názorové oponenty, však již dávno využívá většina světových velmocí. Spojené státy americké a Rusko nevyjímaje.

Deník New Yorker se v roce 2014 podrobně věnoval ruské agentuře pro Výzkum internetu (IRA), jejíž námezdní pisálci údajně dokázali efektivně přehlušit svobodnou diskuzi k tématu okupace Krymského poloostrova. „Nikoliv tím, že by vymývali mozky diskutujících a čtenářů falešnými zprávami, ale tím, že svými agresivními výpady, urážkami a nadávkami učinili z těchto diskuzních fór nečisté místo, kterému se normální čtenáři začali prostě vyhýbat,“ píše list.

Ne každý příspěvek je přitom výkřikem do tmy anonymního přispěvatele. Diskutér skutečně musí vést cosi jako dialog, odpovídat a pravidelně reagovat. Ne vždy je pak možné být zcela anonymní, někdy kvůli dezinformacím musí vzniknout celý virtuální konstrukt. „Například fiktivní osoba, která má vlastní twitterový účet, Facebook i s fotkou a spoustou (stejně fiktivních) přátel,“ říká Chen. „Podstatné je, že vypadá jako skutečná živá bytost, kterou si s jejím názorem můžeme ztotožnit.“

Námaha s výrobou takového diskutéra se vyplatí. Jak píše reportér Tang Jing na stránkách deníku Shanghai Daily: „Zatímco jednorázový fiktivní profil, který tu a tam něco komentuje, nevydělá více než pět juanů za den, profesionální zombie třídy A je naceněna až na 120.“

Jejich prací samozřejmě není jen vychvalování klientova produktu. Častěji se zaměřují na to, aby falešnými referencemi odstřelili konkurenční výrobek.

Temné stránky internetového marketingu

Příkladem může být jedna ze starších internetových válek mezi společnostmi Qihoo a QQ Doctor. Obě patřily mezi významné vývojáře IT vybavení, včetně programů. Qihoo byla ale o něco napřed a její antivirový program 360 Safeguard dosahoval lepších prodejů než podobný antivirus Tencent QQ od druhé společnosti.

Pak však v roce 2010 na veřejnost pronikla informace, že program 360 Safeguard sbírá informace o svých uživatelích, a tím narušuje jejich soukromí. Během jediného dne vzniklo na nejrůznějších sociálních sítích a diskusních fórech 750 tisíc příspěvků, které tuto informaci ze stěží dohledatelného zdroje komentovaly a šířily.

Zhou Hongyi, šéf firmy Quihoo. I ona se s téměř vší pravděpodobností stala terčem útoku vodní armády.

„Například na hojně navštěvovaném webu Sina.com se na dané téma objevilo 20 tisíc příspěvků, které pocházely jen od 500 uživatelů,“ popisuje Chen. Výsledek? Propad tržeb dosavadního šampiona o 1,06 miliardy dolarů a zlepšení prodejnosti produktu dravého konkurenta o 40 procent. To vše na bázi poplašné zprávy, jejíž relevance byla přinejmenším pochybná. „Pokud by vás podobným způsobem očernil váš konkurent, půjdete k soudu a při vyhrajete, očistíte své jméno,“ říká Chen. „Ale s vodní armádou se bojovat nedá, je to jako plácání do vody.“

Poznáte je. Když je po všem

Cheng Chen se už od roku 2010 soustředí na vývoj programových nástrojů, které by pomohly odhalit činnost vodní armády a odlišit její bojovníky od civilních diskutérů. Právě na analýze diskuzních vláken ze starých internetových bitev dosáhl úspěšnosti 88 procent. Placení diskutéři totiž zatím pořád dělají chyby, které je mohou prozradit.

„Obecně můžeme říct, že častěji přidávají další a další příspěvky, než aby pokračovali v diskuzi a reagovali na ostatní komentáře. Jsou placeni za výkon, a proto se snaží pospíchat, nečekají na reakce ke svým příspěvkům. Napříč několika diskuzními vlákny se také pohybují mnohem rychleji než běžní uživatelé,“ vypočítává Chen. „I když oficiálně nesmí, používají zkratky, aby zvýšili svůj výkon. Dělají pak chyby a překlepy, za což mohou být pokutováni sníženou odměnou. Často také zveřejňují ten samý příspěvek na několika webech současně. V moment, kdy z diskuze zmizí, se objeví pod jiným profilem a celý cyklus se opakuje. Díky tomu je můžeme na základě jednoduchého algoritmu rozeznat.“

Problémem zatím zůstává, že takové vyhodnocení lze provést jen zpětně.