Nabídku na stipendium a sportovní angažmá dostal ještě na gymnáziu, na University of Louisiana nastoupil hned po maturitě v roce 2006. A dařilo se mu, s tamním týmem čtyřikrát vyhrál univerzitní šampionát Spojených států. A co víc, dostal se do kontaktu se světem profesionálů. Jak přiznal prestižnímu serveru waterskimag.com, díky tomu pochopil, že se na vodní lyžování bude muset začít dívat jinak.
Navzdory mnoha úspěchům, které již měl za sebou, byl pro něj totiž tento sport pořád především zábava. „Měl jsem jen dost štěstí na to, aby mi šly věci přirozeně vstříc,“ říká. Rozhodl se však pro krok dál a vstoupil mezi profesionály. Byl to odvážný krok, který vedl k dramatické změně. „Musíte trénovat, správně jíst, musíte porozumět teoretickým konceptům, které leží za tím, co na vodě děláte,“ popisuje a shrnuje: „Kdybyste se na mě jako na lyžaře podívali v době před příchodem do Spojených států a teď, nevěřili byste, že je to tatáž osoba.“
Úspěchy navzdory zranění
Tvrdá práce však přináší úspěchy. V roce 2011 zvítězil v kombinaci, tedy ve slalomu, tricích i skocích, na mistrovství světa i na evropském šampionátu, poté vybojoval třetí místo na světovém poháru v tricích, překonal dvanáct let starý evropský rekord v kombinaci. V roce 2013 mu kariéru přerušila operace menisku, který si zranil při tréninku, ale i tak v tomtéž roce získal čtvrté místo v kombinaci na mistrovství světa.
V roce 2014 si smůla vybrala daň podruhé, tentokrát si poranil kotník. Loňský rok jej však viděl zase v nejlepší formě. Získal titul mistra Evropy v kombinaci a třetí místo ve slalomu, na mistrovství světovém poté podruhé v životě titul šampiona v téže disciplíně.
Následující sezona mu začíná v březnu v Austrálii, přípravu tedy musí zahájit již v půlce ledna. Jeho prvním cílem je vyhnout se zdravotním problémům a rád by se pokusil o světový rekord.
