VIDEO: Po ženách svléknu muže, říká organizátor provokativní výstavy

Návštěvníci si je mohli prohlížet, mohli je komentovat, ale také se jich dotýkat. Ženy na svých výstavách svlékl Mario Petreje již čtyřikrát. Na Výstavě skutečně nahých mužů přijdou na řadu pánové. Koná se 17. a 18. listopadu v DriveHousu v Rubešově ulici v Praze. „Bude to oslava svobody,“ říká Petreje.

Na co se má návštěvník připravit? Budou zde nazí muži v klecích?
Ano, někteří určitě ano. Součástí výstavy je i svět BDSM a fetiše, tedy svět, který dost odděluje přetvářku a skutečnost, to proto je součástí akce. Někdo bude v kleci, někdo bude jen tak na gauči, někdo bude ležet na zemi. Jak bude konečný koncept vypadat, pro to se rozhodnu tak dva dny před zahájením. Až sem doneseme nábytek, řekneme: Ty budeš tam, ty tam. Možná to bude stejné jako u žen. Ty říkaly: Já si chci vyzkoušet ještě tuto pozici, já tuto.

Podívejte se, jak vypadala Výstava skutečně nahých žen

Budou vystavení muži supermodelové, nebo i docela civilní?
Výběr ve smyslu ty se mi líbíš, ty pojď dál, ty ne, to nedělám vůbec. Když naplním plánovaný počet, končím. Není to konkurz.

Slyšel jsem, že bude možné se modelů dotýkat.
Přesně tak. Stejně jako na výstavách žen. Ale pozor, v rukavičkách, přesně tedy v doktorských rukavicích, latexových. Jsou však zapudrované, nedrhnou na kůži, dotyk je tedy příjemný. Už jsem se dokonce poučil, objednávám i menší velikost pro ženy, protože si stěžovaly, že jim v rukavicích plavaly ruce.

Následující otázka je delikátní, ale to i vaše výstava. Co když se mužům přihodí erekce, co s tím budete dělat?
To se samozřejmě stát může. Nebudeme s tím samozřejmě dělat vůbec nic. To je součást života. Ono k tomu docházelo i u žen, ale na nich to prostě není vidět.

Celý rozhovor na Óčko Drive

Mario Petreje bude hostem pořadu Drive televize Óčko v neděli 4. listopadu ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Ivo Rafan Traxmandl.

Bude mít výstava doprovodný program, například hudební?
Ne, vůbec. Moje výstavy jsou známé tím, že je na nich taková atmosféra, jaká tam vznikne. Nehraje hudba. Ale není tam ani ticho, lidé si povídají. Mnoho návštěvníků na moje výstavy chodí právě kvůli tomu. Nejde jim ani tak o to, vidět nahou ženu, ale být součástí onoho zážitku s někým cizím. Vnímají, jak reagují jiní, o čem se baví, to jsou velmi zajímavé věci. Kdyby tam hrála hudba, odtrhne je to někam jinam.

Výstava začíná 17. listopadu. Je to náhoda, nebo úmysl?
Sedmnáctého listopadu 1989 si naši rodiče, moji a vaši, vycinkali klíči svobodu. Ale to není až tak důležité jako tu svobodu praktikovat. Zatím se jen oslavuje, oslavuje, oslavuje. Podstatné však je svobodu praktikovat. A jak lépe než nahotou?