Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vydělal jsem dost. Teď si užívám, říká podnikatel a dobrodruh Hudeček

aktualizováno 
Leze na skály, skáče BASE jump, jezdí na kole. Dělá skialpinismus, cestuje po světě. Může si to dovolit, má peníze i čas. "Ve svých firmách nerozhoduji téměř o ničem. Pokud kolem sebe máte správné lidi, nemusíte dělat třeba vůbec nic," říká Jindřich Hudeček, majitel HUDYsport či Rock Empire.

Jindřich Hudeček | foto: Jiří ŠvorcXman.cz

Vlastníte několik firem, jste úspěšný podnikatel. Přesto říkáte, že vaším životním rozhodnutím bylo začít lézt po skalách. Pamatujete se na okamžik, kdy padlo?
Vzpomínám si na moment, kdy jsem četl knížku od Arnošta Černíka Trůny bohů o Himálaji. Nadchla mě a běžel jsem za kamarádem z Hřenska, který už trošku lezl. Takže ve třinácti jsem šel do skal a začal lézt. A lezení a skály ovlivnily celý můj život.

Co na to říkali rodiče?
Byli jsme parta kluků, co pořád lítala venku, protože doma nebylo co dělat. A když bydlíte ve Hřensku, ať jdete kamkoli, vždycky to je přes skály, takže jsme po nich lezli už jako děti. Můj otec se zabil, když mi bylo sedm, takže si ho ani moc nepamatuju, a dohled od maminky byl v tomhle ohledu slabší.

Dělal jste si, co jste chtěl?
Měla snahu mě vychovávat, ale já rozhodně moc neposlouchal. Když mě někam nepustila, tak jsem v noci utekl. Dneska mě to občas napadne, když mě někam nechce pustit manželka. (smích)

Kromě lezení jste ale později propadl i motorkám.
Jsem vyučený automechanik, můj táta byl konstruktér, byli jsme spíš technická rodina. Za první peníze jsem si hned koupil motorku. Deset let jsem závodil, jel jsem i mistrovství světa, 24 hodin Le Mans. Z toho vznikla moje firma DUCATI Prague. V Ducati mi navrhli, zda to nechci v Česku dělat a já to převzal. Funguje to bezvadně.

Proč už nezávodíte?
Přišlo to s věkem, už mě to tolik nebaví. Dvanáct hodin trčíte na parkovišti, v nepohodlí. Měl jsem úraz, pak přišly děti. Ještě loni jsem ale jel mistrák a byl jsem čtvrtý. Málem jsem měl věnec. Hodně také běhám na běžkách, dělám skialpinismus, jezdím do Patagonie, skáču BASE jumpy.

Základem jsou správný lidi

Jak dlouho trvalo, než jste začal mít jako podnikatel tolik volného času na soukromé aktivity?
Popravdě? Bylo to tak od začátku. Pamatuju se, že když ke mně nastoupil jeden z kamarádů, o obchodu jsme přitom nevěděli ani jeden nic, řekl jsem mu, že jedu na dva měsíce lézt a on ať obchoduje sám. Obchodoval. Měl obrat asi 3 500 korun za měsíc a zisk 1 500.

Jindřich Hudeček

To vypadá, že jste měl podnikání tak trochu na háku.
Je ale pravda, že když jsem jel lézt třeba do Francie, stavil jsem se cestou ve firmách, s nimiž jsem obchodoval, nebo jsem dovezl zboží. Ale volného času jsem měl pořád mraky. To spíš teď ho mám míň.

O čem ve firmě rozhodujete?
Normálně o ničem. Pracovně nemám s HUDYsportem nic společného. Ale patří mi. (smích)

Bohatý a bez pracovních závazků. Ideální kombinace. Jak zní recept?
Základem je, a to vám řekne každý, mít kolem sebe správný lidi. To je jediný recept, nic jiného nepotřebujete. Pokud takové máte, nemusíte dělat třeba vůbec nic.

Jak jednoduché.
Ne až tak. Nesmíte se bát toho, mít kolem sebe schopnější a chytřejší lidi, než jste sám. S tím má hodně lidí problém. Důležité je, nepřipadat si blbě, když něčemu nerozumíte. Snažit se mít přehled, selský rozum. To je lepší než hromada škol.

Znáte lidi z vašich obchodů po republice?
Jasně. Vedoucího znám každého. Některé znám 25 let.

Neříkají vám, že byste měl trávit víc času na prodejních místech než na skalách?
Jsou spíš radši, když tam nejsem. Aspoň jim do toho nekecám. I tak jim leckdy vymyslím víc práce, než jsou schopni udělat. A znovu jsme u lidí. Ono se snadno řekne "vymyslíme tohle a tamto", ale je důležité mít lidi, kteří to budou chtít dotáhnout. Lepší je míň chytrý tahoun než chytřejší inženýr, kterému ale ve čtyři padla. Nasazení a loajalita je lepší než vzdělání.

Peněz už mám dost

Říkáte, že rozhodnutí obvykle necháváte na jiných, ale chrlíte nápady. Kolik času v práci trávíte?
Do HUDYsportu, což je moje hlavní aktivita, se stavím třeba dvakrát denně asi tak na hodinu. Pak mám ale další činnosti, motocykly, restaurace, hotel, máme firmu Rock Empire, která vyrábí lezecký materiál, máme firmu na oblečení. Celý tenhle balík mi zabere skoro deset hodin denně. V podnikání to není o tom konkrétně něco dělat, ale pořád přemýšlím, co a jak udělat líp, proč zákazníci jsou nebo nejsou spokojení.

Jindřich Hudeček

Proč si neřeknete "Stačí mi hlavní firma", proč ještě hotel, restaurace? Co vás žene k tomu, že si toho berete pořád víc?
Nedělám to cíleně, neřeknu si "Tak, teď budu dělat restauraci". Tohle jsou věci, které se u vás záhadným způsobem ocitnou, a vy je musíte vyřešit. Třeba tenhle areál: nejdřív jsme koupili kus, kde jsme udělali dílnu na motorky, pak tu byl barák, který chátral, tak jsme z něj udělali restauraci, pak stará fabrika, z té vznikl hotel. Takovéhle aktivity nejsou výrazně ziskové, spíš v tom mám uložené nějaké peníze.

Chcete, aby po vás jednou něco zůstalo?
S tím cílem to nedělám. Jak jsem řekl, najednou se něco naskytne, tak něco vymyslíte. A když už něco děláte, tak to děláte dobře, aby lidi řekli, že je to pěkný. Často se pak stane, že to třeba i vydělá nějaké peníze. Není to ale můj primární cíl. Spíš děláte něco, co vás baví.

Za co nejvíc utrácíte?
Za barák, opravuju ho, za cestování. Neutrácím ale za super hotely. Spíme klidně v autech, ve stanu, v záhrabu. Jen když jedou i děti, to se samozřejmě ubytujeme ve slušném hotelu. I když se čtyřmi dětmi to v hotelu už moc nejde, takže jsem koupil dům u jezera Lago di Garda v Itálii, jezdíme tam jako na chalupu. Mám to z něj kousek do skal, čtyři kilometry k jezeru a čtyři na sjezdovky, jezdím tam na kole. Je to krásný barák, postavený v roce 1512.

Jindřich Hudeček

Setkáváte se závistí?
Spousta lidí si to nechá pro sebe, ale závist určitě existuje. Je potřeba si na to zvyknout. S žádným útokem jsem se ale nesetkal. Zatím.

Prozradil jste, že máte čtyři děti, rozmazlujete je?
Je jim čtrnáct let, třináct let, dva a půl roku a pět měsíců. Snažím se je nerozmazlovat. Jen když jedeme na lyže, chci plný servis, nejlepší lyže, dobrou bundu. Nekupuju jim autíčko na každé pumpě, kde zastavíme, ale třeba na každé desáté. Pokud se ale snaží, dostanou, co chtějí.

Váží si toho?
Holky mě prudily, že budou chodit na běžky. Když jsem jim koupil výbavu, vyjely si třikrát. Tak jsem dal běžky kámošům a jim koupil bazarové. Spíš je rozmazluju zážitky. Občas s sebou vezmou kámošku, pro ty je to pak bomba.

Když se přemůžete, čeká vás úspěch

Vraťme se ještě k vašim adrenalinovým aktivitám. Bude vám padesát, cítíte rozdíl ve fyzické kondici?
Pokud jde o zdraví, je to standardní, všichni v mém věku to mají stejné. Jednou vás bolí koleno, pak rameno, záda, každou chvíli něco jiného. S tím se naučíte žít.

A kondice?
Je to znát. Po čtyřicítce už se rozhodně nezlepšujete a cítíte, že nejste tak dobrej, jak jste byl. Ale ta dřina mě baví. Nejsem línej každý den v pět sednout do auta, jet do Liberce, tam dvě hodiny běhat na běžkách, a jet zase zpátky. Třeba dvacetkrát do měsíce.

Jindřich Hudeček

Co vám ta bolest a dřina dávají?
Těžko se to vysvětluje, je to ale pěknej pocit, když se vám třeba ani nechce, jste unavený, ale zamakáte si a je to super. Musíte vědět, že vám to za to stojí. Je to jako v podnikání. Musíte si říct, tu věc dotáhnu. Když to dokážete, bude na konci úspěch. Bude to možná trvat dlouho, ale lidi okolo budou vnímat, jak se k tomu stavíte a co děláte, a to určuje, kam se pak dostanete. Neúspěch čeká na lidi, kteří by chtěli uspět, ale nechtějí nic obětovat.

Přemýšlel jste o tom, že byste ze dne na den musel přestat sportovat?
Uvažoval jsem o tom, když ale děláte sport proto, že ho máte rád, je vám v zásadě jedno, jestli na lyžích běžíte rychle nebo pomalu nebo jestli lezete desítku nebo sedmičku. Myslím si, že nějaký sport na nějaké úrovni budu moct dělat vždycky. Kdyby ne, našel bych si něco jiného.

Syntetické funkční prádlo, nebo přírodní?

Jindřich Hudeček radí:

Syntetické funkční prádlo, nebo přírodní? "Kdysi bylo hitem umělé prádlo, posledních pět let nastoupily přírodní materiály. Firmy na to zareagovaly tím, že u umělého prádla zlepšily design. Oba materiály přitom mají své výhody," říká majitel firmy HUDYsport.

"Syntetické jsou dobré pro aerobní aktivní sporty, jako jsou běžky či kolo. Po zapocení prádlo totiž rychle vyschne. Nevýhodou je, že méně hřeje a že je za dva tři dny cítit potem," vysvětluje.

"Vlna merino ze speciálního druhu ovcí je příjemná na dotek, příjemně hřeje, i když je vlhká, a nezapáchá ani po pěti sedmi dnech. Je to proto, že nedochází ke kvasnému procesu. Nevýhodou je, že schne výrazně pomaleji. Jste proto poměrně dlouho ve vlhkém, těžkém triku. Merina není určena na aktivní pohyb, hodí se třeba na lyžování."

Zkušenost redaktora Xman.cz:

Syntetické vlákno Na syntetice jsme začínali snad všichni. Je dobrá a i v těch nejextrémnějších podmínkách funguje skvěle. Rychle schne, váží málo, ale druhý den je pro okolí smrtící. Prostě nevoní. Klukům to často nevadí, ale nesmíme být čuňata. V létě funguje skvěle jako hlavní triko třeba na běhání, krásně profukuje a po doběhnutí je téměř suché.

MerinoMerino bylo pro mě naprostou novinkou a neuvěřitelným překvapením. "Klidně ho můžeš nosit týden a není cítit," byl jsem poučen. A fakt. Týden na kole a týden v rumunských horách – úplně v pohodě. Triko to zvládlo hravě. Propocené zůstává opravdu déle, ale rozhodně v něm zima není. Naopak, je v něm neskutečně příjemně, je jemný a skvěle sedí na těle. Ten materiál prostě nemá chybu. Ale každý podle svého gusta.

jindřich hudeček

Narodil se v roce 1964. Po skalách lezl v rodném Českosaském Švýcarsku již v dětství, kvůli lezení pracoval i v uranových dolech. "Chtěl jsem mít kratší vojnu, tak jsem nastoupil do dolů. Bylo to dobrý v tom, že jsme měli noční šichtu a přes den jsem mohl lézt," vysvětluje.

V letech 1983 až 1990 byl členem reprezentačního lezeckého družstva a účastnil se světového poháru v lezení na obtížnost či závodů Rock Masters. Na svém kontě má prvovýstup severní stěnou na Triglavu, sólo výstup na El Capitana v Yosemitech i na Yerupacha či expedici na Mt. Everest.

V letech 1993 až 2005 se věnoval závodům silničních motocyklů, je desetinásobným mistrem České republiky, od roku 2001 do roku 2006 jezdil automobilové závody na okruhu.
V roce 1990 založil společnost HUDYsport, která se později rozrostla i o firmy HUDYproduction – značka Rock Empire či Direct Alpine. Je výhradním dovozcem motocyklů Ducati a Benelli a autorizovaným prodejcem vozů Alfa Romeo.




Nejčtenější

Já, ty a masturbátor. Nové zařízení umožní virtuální sex reálných lidí

Jedna z robotek firmy RealDoll. I ta vám může zprostředkovat virtuální sex.

Webkamera a na jedné straně živá placená modelka s vibrátorem, na druhé uživatel se sexuální robotkou a brýlemi pro...

Vzdejme se dětí. Vymřít je etické, říká hlasatel antinatalismu

Belgický spisovatel Théophile de Giraud je provokatérem a hlasatelem...

Bolest a neštěstí jsou v životě intenzivnější, obvyklejší a delší než štěstí, říká. „Porovnejte migrénu a orgasmus,“...



Neobvyklé diagnózy: permanentní vzrušení, kosti místo svalů

Mívá až 160 orgasmů za dvě hodiny. A ne, není to nijak potěšující. Cara...

Z vašeho těla se stává krunýř, protože svaly se mění na kosti. Vaše končetiny vás ohrožují, protože je nemáte pod...

Předchůdce suši kvasil i desetiletí. Dnes stojí až tisíce dolarů

Druhem nare-suši je funa-suši. I tento pokrm zraje na rýžovém lůžku a vyznačuje...

Silně zapáchající přesolená ryba skladovaná dlouhé měsíce až roky v druhořadém nálevu. Navíc vycpaná téměř...

Nejcennější whisky mám v hlídaném skladu, říká sběratel

Cena této padesát let staré whisky Glenfiddich se odhaduje na 800 tisíc korun.

Kromě starých jaguárů, obrazů od Picassa a diamantů můžete peníze ukládat i do pití. Do lahví, jejichž cena je vysoká...

Další z rubriky

Pornohvězda Angel Wicky i generál. Vyberte, kdo vás zaujal na Xman.cz

„Většina holek si pornem jen přivydělává, nemají to jako práci nastálo,“ říká.

Měli pestré profese, rozmanité osudy, rozdílné názory a úhly pohledu. Některé znal skoro každý, jiní čtenářům svůj...

Svou whisky si najde každý. Musí se k ní ale propít, říká expert

Whisky není jen pro snoby a boháče, snaží se bourat mýtus Václav Rout.

Pít whisky na večírku s přáteli je jako pustit si hudbu kvůli kulise. Ovšem degustovat ji je jako návštěva koncertu,...

Pozéři nakonec pláčou bolestí, říkají výrobci chilli omáček

„Náš cíl je hledat a nabízet nové chutě, extrémní pálivost je jen jednou z...

Své pálivé omáčky s papričkami testují sami na sobě, pokusy však dělají i s kamarády. A daří se jim. Jejich chilli...

Najdete na iDNES.cz