náhledy
Nejprve je člověk nenávidí, potom si na ně zvykne – a nakonec na nich začne být závislý. Tak hořce a všímavě nahlížel vězeňské zdi Morgan Freeman v roli Ellise „Reda“ Reddinga ve filmu Vykoupení z věznice Shawshank. Prohlédněte si místo, kde se snímek točil, trestnici známou jako Mansfield Reformatory.
Autor: Profimedia.cz
Takový pohled vítal ty, kdo k její bráně přijížděli v okovech v roce 1911. Její architekt Levi T. Scofield chtěl vzhledem trestnice vybídnout její obyvatele k návratu k duchovnímu životu.
Autor: Getty Images
To právě její objekt vytvořil působivé kulisy silnému filmu. Mezi těmito stěnami Tim Robbins jako Andy Dufresne vedl knihovnu i šedé účetnictví vězeňského byznysu. Tady se ocitl v sevření zkorumpovaného Wardena Nortona, ředitele a vlastně soukromého majitele instituce.
Autor: Profimedia.cz
Dějinám mansfieldské věznice předcházel výcvikový tábor pro vojáky občanské války, který na místě, na němž se později rozprostře, vznikl v roce 1861. Věznice se stavěla v letech 1886 až 1910, stavba se táhla kvůli nestabilním finančním tokům.
Autor: Profimedia.cz
Měl ji na starost architekt Levi T. Scofield, který se rozhodl dát vězení neobvyklý ráz. Čerpal z viktoriánské gotiky, románského slohu a amerického stylu královny Anny. Stavba tak vůbec neupomíná na věznici, s věžičkami a lomenými střešními liniemi vypadá spíše jako hrad nebo internátní škola.
Autor: Profimedia.cz
Práce a víra v Boha měly být cestou k nápravě. Snímek zachycuje reformované hříšníky v roce 1911.
Autor: Getty Images
Odpovídalo to politice reformního hnutí. Věznice měla napravovat. Rozlehlé veřejné prostory s vysokými stropy měly působit ohromujícím dojmem a umenšovat zpupnost provinilců.
Autor: Getty Images
To samozřejmě neznamenalo, že se obešla bez mříží.
Autor: Getty Images
Čtyřicet dva, čtyřicet jedna, čtyřicet... řady cel byly nekonečné. A nekonečné byly i důvody a životní chyby a strasti, které do nich jejich obyvatele přivedly.
Autor: Getty Images
Reformátorskému hnutí však postupně došel dech. Vězeňský řád hrubl, podmínky internovaných postupně upadaly.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Skutečná koroze mansfieldské věznice začala v šedesátých letech.
Autor: Profimedia.cz
Situaci ilustrovalo množství stížností, které začali vězni podávat.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Jedna z nich nakonec vedla rovnou k uzavření hrozivého zařízení. Na základě soudního rozhodnutí měla být kvůli nelidským podmínkám a překročení snesitelného počtu internovaných mansfieldská věznice zrušena a vyklizena do konce roku 1986.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Nakonec se to o celé čtyři roky protáhlo.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Snímek Vykoupení z věznice Shawshank se tam natáčel o tři roky později, v roce 1993. Filmaři si objekt vybrali kvůli gotickému stylu a působivým cihlovým zdem. Pro jedinečnou atmosféru.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Po natáčení byla věznice částečně zbourána, zůstala však administrativní budova a dva bloky cel. Tísnivých prostor, před nimiž se prezentoval k nástupu Andy, Red, Brooks a další nešťastníci.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Nakonec zůstal komplex úplné destrukce ušetřený, dnes se v něm konají prohlídky.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Film Franka Darabonta podle předlohy Stephena Kinga dnes hraje při obhlídkách někdejšího domu děsů samozřejmě podstatnou roli.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Průvodce Tom Clark serveru Cleveland.com sdělil, že v administrativní budově je kancelář ředitele Nortona; zůstala tak, jak ji štáb zanechal. „Samozřejmě dbáme na to, aby v ní byla i Bible,“ dodává Clark s odkazem na Nortonovo ohánění se Bohem a křesťanským spisem. Ostatně také další křesťanské artefakty jsou autentické, pocházejí z doby, kdy věznice tresty a víru v Boha spojovala.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz