náhledy
Byl to největší létací stroj všech dob. Na délku měl neuvěřitelných 245 metrů a jeho výkony, například dvojnásobný přelet Atlantiku, byly impozantní. Stačilo však 34 sekund, aby nacistickou vzducholoď Hindenburg 6. května 1937 zničil 60 metrů nad zemí požár. Tragédii se dostalo nevídané mediální pokrytí a nadobro ukončila perspektivy létání vzducholoděmi.
Autor: Profimedia.cz
Její přesný název zněl LZ 129 Hindenburg, navrhla a zkonstruovala ji společnost Zeppelin Company v továrně ve Friedrichshafenu. Svůj první let podnikl gigant v březnu 1936.
Autor: Profimedia.cz
Cestujícím poskytoval nebývalý luxus. Kabiny pasažérů byly umístěny v samotném trupu vzducholodi, ne v zavěšených gondolách. Restaurace nabízela úchvatný výhled.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Původně měl být stroj plněný heliem, to však vyráběly pouze Spojené státy a vztahovalo se na něj jejich vojenské embargo. Vzducholoď proto využívala vodík.
Autor: Profimedia.cz
Německým konstruktérům však vysoce hořlavý plyn nenaháněl strach. Byli přesvědčení, že jeho rizika mají bezpečně pod kontrolou. Byli o tom přesvědčení tak, že na Hindenburgu nechali prostor i kuřárně.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Gigant pojmul 72 pasažérů, při letu přes Atlantik to bylo 50, členů posádky bylo 61.
Autor: Profimedia.cz
A přepravovala dokonce i menší automobily.
Autor: Profimedia.cz
Hindenburg nabízel pohodlné zaoceánské cestování, s vybranou gastronomií…
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
…a místem pro odpočinek.
Autor: Profimedia.cz
Superlativy však Hindenburg nesklízel pouze za své gigantické rozměry. Též jeho dopravní výkony byly působivé. V červnu roku 1936 absolvoval například dvojnásobný přelet Atlantiku za pět dní, devatenáct hodin a jednapadesát minut.
Autor: Profimedia.cz
Byl nacistickou chloubou – a nástrojem propagandy. Nacisté z něj shazovali například i tento leták – v březnu roku 1936 při obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní.
Autor: Profimedia.cz
Jeho sláva však neměla mít dlouhého trvání. A katastrofou měla skončit právě za oceánem, ve Spojených státech. K letišti Lakehurst v New Jersey dorazila kvůli bouři se zpožděním 6. května. Přistávací operace začala přesně v 19.00, jednadvacet minut nato bylo shozeno první přistávací lano. Čtyři minuty poté propuklo peklo.
Autor: Profimedia.cz
Ve výšce asi 60 metrů nad zemí Hindenburg vzplál. Plameny se objevily v jeho zadní části, plyn jim však rychle proklestil cestu celým vzdušným kolosem.
Autor: Profimedia.cz
Oheň ho pohltil a zničil během pouhých 34 sekund.
Autor: Profimedia.cz
Zkázu nepřežilo 13 cestujících z 36 a 22 členů posádky z 61.
Autor: Profimedia.cz
Byl to masakr.
Autor: Profimedia.cz
A díky obrovskému zájmu médií o přistání obří vzducholodi se dostalo tragédii nevídaného pokrytí, zdokumentovala ji řada svědectví, fotografií, existuje dramatický filmový i rozhlasový záznam.
Autor: Profimedia.cz
A proč se vlastně stroj dočkal takového konce? Stoprocentně potvrzená teorie neexistuje. Nacisté samozřejmě spekulovali o sabotáži, žádné doklady se však pro ni nenašly.
Autor: Profimedia.cz
Hodnověrnější hypotéza říká, že oheň způsobila jiskra z naakumulované statické elektřiny. Jisté důkazy a svědectví hovoří i pro teorii, která na předchozí navazuje. K jiskře však doplňuje únik vodíku v důsledku porušení konstrukce na zádi kvůli příliš prudkému manévru.
Autor: Profimedia.cz
Podle jiných však za požár nemohl samotný vodík, ale hořlavý potah a nátěry vzducholodi. Tomu by odpovídala barva plamenů – zatímco vodík hoří bezbarvým plamenem, Hindenburg sálal oranžovou barvou.
Autor: Profimedia.cz
Tragédie zasáhla prestiž nacistické říše…
Autor: Profimedia.cz
…ale i reputaci vzducholodí. Firma Zeppelin marně zdůrazňovala, že za předchozích letů jejích strojů se nezranil jediný pasažér, že nalétaly statisíce kilometrů a přepravily tisíce lidí zcela bezpečně. Drastické záběry budoucnost vzducholodí zhatily.
Autor: Profimedia.cz