Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vzkažte to šéfovi: šlofík po obědě vám prodlouží život

aktualizováno 
Nejenže vás osvěží a dodá vám energii zdolat zbytek dne. Též prospívá vašemu zdraví, snižuje krevní tlak a je prevencí proti mrtvici. Zpráva Evropské společnosti kardiologie se čte jako óda na poobědové natáhnutí se.

Spánek po obědě je zdravý, dovolit si ho ale může jen málokdo. | foto: Profimedia.cz

Její hlavní autor Manolis Kallistratos přitom svůj komentář ke studii začíná rozmáchle, polemikou se slavným anglickým básníkem. „Ačkoli William Blake tvrdí, že lepší je přemýšlet ráno, jednat v poledne, jíst večer a spát v noci, polední spánek má, zdá se, pozitivní účinky,“ říká. A jeho tvrzení nestojí na vodě, opírá se o výzkum, jehož se účastnilo téměř 400 mužů a žen průměrného věku 61 let se zvýšeným krevním tlakem.

Jeho výsledky jsou přitom přesvědčivé. Vědci zjistili, že ti dobrovolníci, kteří si dopřávali uprostřed dne spánku, měli v celodenním průměru o pět procent (šest mmHg, milimetrů rtuťového sloupce) nižší tlak než ti, kteří na spánek čekali až do večera. Po probuzení měli polední spáči tlak nižší o čtyři procenta (pět mmHg), benefit však přetrvával až do noci, během nočního spánku byl jejich tlak nižší dokonce o šest procent (sedm mmHg).

Kallistratos, jehož tým z aténské všeobecné nemocnice Asklepieion Voula studii provedl, upozorňuje, že se hodnoty mohou zdát nevýznamné, přitom však vedou ke značným zdravotním benefitům. „Snížení o pouhé dva mmHg může snížit riziko kardiovaskulární poruchy až o deset procent,“ zdůrazňuje.

Záleží přitom i na délce spánku. Ke zlepšení v hodnotách krevního tlaku docházelo už v případě sedmnáctiminutového oddechu, nejlepších výsledků však dosahovali ti, kteří spali až jednu hodinu. A vědecký tým dodává, že polední šlofík dokáže zredukovat množství prášků, které lidé s vysokým tlakem musejí brát. Tím však jeho zdravotní prospěšnost nekončí, podle studie snižuje negativní dopady vysokého krevního tlaku jak na tepny, tak na srdce.

Tým Evropské společnosti kardiologie si je vědom, že výsledky jeho výzkumu budou těžko přeložitelné do praxe. „Polední spánek je zvyk, který je dnes kvůli kultuře práce od devíti do pěti a intenzivní denní rutině téměř privilegiem,“ uznává, ptá se však: „Skutečná otázka ovšem zní: byl to jen zvyk, nebo to byl též prospěšný návyk, který sloužil zdraví?“

Noční spánek nadvakrát

Čtyři hodiny spánku, pak se na hodinku až dvě probudit, číst si, popovídat si s partnerkou či dětmi, nato si dopřát zbylé čtyři hodiny spánku. Právě tak by měl podle vědců vypadat zdravý spánkový rozvrh. A nejen to, tak prý také po většinu lidských dějin vypadal.

Nakonec si pomáhá zvyky slavných osobností. „Winston Churchill řekl, že bychom měli mezi obědem a večeří spát, Margaret Thatcherová nechtěla být kolem třetí hodiny odpoledne rušena,“ připomíná a dodává: „Naše studie říká, že oba měli pravdu.“

Při výzkumu přitom vědci sledovali dlouhou řadu údajů, od tepu po body mass index. Při sledování navíc zohlednili řadu faktorů, které by mohly výsledky ovlivnit, jako například věk, pohlaví, kouření, kontumaci alkoholu a kávy či fyzickou aktivitu.

Spánek ve službách zdraví

Spánek je naší kondici prospěšný obecně, hned v několika ohledech. Naše mysl je během něj překvapivě čilá, při spánku si posilujeme paměť a dovednosti, které jsme si osvojili přes den, odborně se onomu procesu říká konsolidace. Kromě toho náš mozek paměť reorganizuje a restrukturalizuje, což vede ke zvýšené kreativitě, kterou podporuje rovněž to, že spánek posiluje emoční složku naší paměti.

Spánek se pozitivně podepisuje i na našich fyzických výkonech. Studie Standfordské univerzity prokázala, že sportovci, kteří po dobu sedmi až osmi týdnů spali deset a více hodin denně, dosahovali lepších časů na sprint, byli méně unavení a měli více energie. Naopak v případě dětí vede nedostatek spánku ke zvýšené aktivitě, není to však ta, o kterou bychom stáli, málo spánku totiž může způsobovat hyperaktivitu. Děti reagují na na nedostatek spánku jinak než dospělí, zatímco dospělí jsou ospalí, u dětí se projevuje naopak neposedností.

Spánek pak pomáhá i naší snaze hubnout. „Jisté části našeho mozku kontrolují spánek a metabolismus,“ vysvětluje David Rapoport, vedoucí programu pro poruchy spánku newyorské univerzity, „když jste ospalí, jsou aktivní hormony, které povzbuzují chuť k jídlu.“ Že spánek snižuje stres a je prevencí proti depresi, zřejmě nikoho nepřekvapí, jeho vliv na snížení cholesterolu však nemusí být tak zřejmý.

Autoři:


Témata: Poradna: Zdraví


Nejčtenější

Šeregeši vládlo zimní počasí, krásky a krasavce však evidentně hřála euforie z...
VIDEO: Sexy lyžování na Sibiři. Konec sezony se slavil v plavkách

Bylo jich přesně 1 498, ze svahu se v pěti stupních nad nulou vrhali dolů na lyžích a snowboardech a kromě bot na sobě měli jen plavky. Konec sezony se v...  celý článek

Peloton čeká na startu těsně za vozem ředitele závodu
Poslední den s Michele Scarponim. Mezi cykloprofíky v autě ředitele závodu

Radost, obavy, dokonce i strach o život. Ve voze ředitele cyklistického závodu Tour of the Alps z Rakouska do severní Itálie, kterého se minulý týden účastnily...  celý článek

Dali jsme to! Když informujeme o svých úspěších v posilovně na sociálních...
Zdolanými kilometry a kily se chlubíme kvůli narcismu, říká studie

Pochlubit se dvaceti kilometry zdolanými ještě před prací, drsným protokolem v posilovně, když jsme si naložili o pět kilo víc. Navrch možná vyfotit snídani. A...  celý článek

Další z rubriky

Do smrti byla podle svého lékaře bez chronických onemocnění.
Žít single a jíst syrové maso, radila na dlouhověkost nejstarší žena světa

Byla posledním žijícím člověkem na světě, jehož rok narození začínal číslovkou 18. Byla svědkem dvou světových a bezpočtu jiných válek, nástupu a porážky...  celý článek

Na nemonogamní vztahy založené na souhlasu se akademické studie dívají skrze...
Monogamie není ideál. Otevřené vztahy jsou stejně funkční, říká studie

Většina vědeckých prací, které vyšly o monogamii, není pravdivá. Ideál monogamie je v západní společnosti totiž kvůli patriarchátu zapsán tak hluboce, že vědci...  celý článek

Požaduje se po nás štěstí, i kdybychom se kvůli němu měli umeditovat.
Pozitivní myšlení je totalita, z pocitů se stalo zboží, říká psycholog

Šéfové po nás vyžadují usměvavé nadšení v práci a „mám se skvěle“ chtějí po pozdravu slyšet naši známí. Bestsellery nás nutí milovat výzvy a neustále na sobě...  celý článek

Malí sportovci: Které sporty jsou pro děti nejzdravější?
Malí sportovci: Které sporty jsou pro děti nejzdravější?

Ne každá aktivita je vhodná pro každý věk a každé dítě. Jakou a kdy vybrat, najdete v článku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.