Wilhelm Tranow: génius, který louskal britské šifry a pak zmizel

aktualizováno 
Vydal za celé divize německých vojáků. Drtil totiž jednu spojeneckou šifru za druhou. Pro kryptoanalytika Wilhelma Tranowa nebyla žádná dost komplikovaná. Po druhé světové válce pracoval naopak pro spojence, krátce poté se však jeho stopa zcela ztrácí.

Wilhelm Tranow (na snímku) byl génius, který zasáhl do druhé světové války ve prospěch nacistů, aniž sáhl na zbraň. | foto: koláž iDNES.cz

Ukořistění německého šifrovacího přístroje Enigma Spojenci je prezentováno jako jeden ze zásadních zvratů ve druhé světové válce. Jména britských kryptoanalytiků Alana Turinga a jeho kolegů z Bletchley Park, kteří se postarali o prolomení kódu Enigmy, jsou dnes filmy vynášeny do nebe. Oslava jejich nesporného úspěchu však naráží na realitu historie.

Přinejmenším do roku 1943 to totiž byli němečtí šifranti, kteří své britské protivníky válcovali. V utajených spojeneckých depeších si četli jako v otevřené knize. Zásluhu na tom, že 80 procent veškeré kódované komunikace v Atlantiku nepředstavovalo pro nacisty žádné tajemství, přitom nesl jediný muž. Wilhelm Tranow.

„Jasnovidecké“ odělení

„Pokud někdo v německé rozvědce držel v ruce klíč k vítězství v druhé světové válce, byl to Tranow,“ napíše v roce 2001 ve své knize americký historik David Kahn. V tomto hodnocení přitom není prostor pro nadsázku. Bývalý námořní radista Tranow totiž dokázal v průběhu několika let na své reputaci vystavět respektované a do krajnosti efektivní oddělení monitorovací služby (Beobachtungsdienst, B-Dienst), které louskalo šifry námořnictva spojeneckých sil jako na běžícím páse. Tato přísně utajovaná organizace, bez jejíchž podkladů se neobešlo žádné zasedání generálního štábu, totiž dokázala „číst v minulosti a vidět do budoucnosti“.

Fotogalerie

„Naším posláním bylo rozpoznat a vyhodnotit záměry protivníka, tedy pro-aktivně identifikovat veškerá dostupná data,“ prozrazuje stroze o činnosti B-Dienst Heinz Bonatz, jeden z bývalých ředitelů. V roce 1944 bude pod jeho působnost spadat pět tisíc zaměstnanců, mužů i žen, a jeho organizace bude považována za nepostradatelnou. Odkud se ale vzala?

Její kořeny je třeba hledat v roce 1919, v době těsně po první světové válce, po uzavření mírové smlouvy z Versailles. Zdecimovaná německá armáda tehdy neměla o nové projekty zájem, ale Tranow dokázal vedení admirality přesvědčit.

Tužka, papír a geniální mozek

Někteří starší velitelé si totiž pořád dobře pamatují jeho první kousek. Tranow slouží v roce 1914 jako pomocný radista na palubě bitevní lodi Pommern. Během jedné noční služby přijme šifrovanou depeši od nedalekého křižníku Breslau, která má být obratem odeslána na velitelství. Jenže když ji vyexpeduje, odpoví mu obratem z velitelství, že momentálně nejsou schopni zprávu, která je označena jako akutní, přeložit. Jejich šifrant prostě zrovna nemá službu.

Tranowovi tedy leží na stole zpráva, která může být svým významem zásadní. Co udělá? Vezme si tužku a papír, chvilku přemýšlí. Zprávu z křižníku Breslau během několika minut přeloží a znovu odešle na velitelství.

Pochvaly se za to rozhodně nedočká. Následující den ho velení naopak ostře zkritizuje, že odeslal tajnou zprávu nezašifrovanou. Pokárání sice bylo odůvodněné, ale tehdejší admiralita si vlastně vůbec neuvědomila, že její kód dokáže rozlousknout jediný schopný radista. Tranow měl prostě šifry rád. A ta, kterou momentálně německé vojenské námořnictvo používalo, pro něj nepředstavovala sebemenší problém.

Špioni patří minulosti

Po první světové válce se část německého velení pokoušela o reorganizaci a změny v armádě. Tranow jí tedy nabízí jak zdokonalení stávajících vlastních šifer, tak i čtení těch nepřátelských. Štábním důstojníkům to z dnešního pohledu poněkud nepochopitelně přijde jako okrajové téma. Tehdy se pořád ještě sází na „hrubé cesty“, jak získávat zpravodajské informace. „Chce to mít v přístavu svého muže, špiona s dalekohledem, který spočítá bitevní lodě nepřítele v docích, zhodnotí jejich výzbroj, popíše jejich stav,“ drží se zaostalé doktríny.

David Blame ukořistil Enigmu a válku

Důstojník britského námořnictva David Balme nalezl v potopené německé ponorce...

Čekal schované nepřátele či nálože, v německé ponorce U-110 však narazil jen na děsivé ticho. A na spoustu vojenských dokumentů a podivný šifrovací stroj. Byla to Enigma a David Balme a jeho muži jejím nálezem přispěli k porážce Německa ve druhé světové válce. 

Tranow ale upozorňuje na možnost, že by se stejné informace, a vlastně mnohem podrobnější, daly získat i bez faktické přítomnosti špiona. „Ten navíc může být kdykoliv prozrazen, což by jistě vedlo k nepříjemnému diplomatickému pnutí,“ argumentuje Tranow. „A my se přece můžeme dozvědět vše podstatné jen tím, že budeme poslouchat, co říkají do éteru sami kapitáni těch lodí, ne?“

Nápad dostane šanci. B-Dienst zprvu funguje jako „civilní zpravodajská agentura pod dozorem admirality“ a zaměstnává všehovšudy osm lidí. Tranow však brzy jasně demonstruje, že jeho oddělení umí snášet zlatá vejce.

O čem si povídají na válečných lodích

I když je poválečné Německo odstaveno od světového dění, má díky svým prvním kryptoanalytikům dokonalý přehled o pohybu britských dělových člunů v ústí Jang-c’-ťiang. Tyto lodě, které v Číně hájí imperiální zájmy Londýna, se totiž pravidelně hlásí svému velení a předávají mu všechny podstatné informace. Pro Tranowa je jejich šifra pouhou hříčkou, ale systém rádiové rozvědky tu naráží na jiný mantinel. V Číně operuje jen pár desítek takových plavidel, není tedy problém je konkrétně identifikovat. Jenže obsáhnout větší objem informací je o poznání komplikovanější.

Zprávy musejí být nejprve zachyceny, přepsány, vyhodnoceny, podle svého původu pak přiřazeny správnému kryptoanalytikovi, který se postará o jejich rozlousknutí. Je prostě zapotřebí větší specializace, což v osmi lidech možné není. Admiralita se znovu zdráhá oddělení B-Dienst rozšiřovat, ale Tranow svým představeným naservíruje dobrý argument. Na konci roku 1919 už má totiž přeložený britský Vládní telegrafický kód (GTC), který slouží k předávání zpráv mezi válečnými loděmi a jejich domovskými přístavy.

Němečtí kryptoanalytikové tak přesně vědí, když na některé z lodí britského královského námořnictva dojde k poruše, kam míří i kolik paliva a munice má naskladněno. Povaha takových detailních informací je natolik odlišná od historek špionů v terénu, že se B-Dienst stane napevno interním oddělením Nejvyššího velení německého námořnictva.

Šifry zbavené tajemství

Protože britské námořnictvo a pohyby jeho flotily už pro Němce nepředstavují záhadu, pustí se Tranow v roce 1927 do francouzských Bâtiments, souborů šifer využívaných na úrovni pozemní armády i loďstva. Ani ty mu dlouho neodolávají, v třiatřicátém rozlouskne i jejich kód CST (Code Signaux Tactiques). Němci si tedy mohou s chutí přečíst 80 procent tajných zpráv, včetně diplomatické pošty, které Francouzi vysílají. Dalo by se říct „bylo už na čase“, protože Francouzi tou dobou díky osmi odposlechovým stanicím dokázali zajistit 100 milionů slov německých šifrovaných zpráv.

Taková situace dobře popisuje největší problém německých šifrantů před druhou světovou válkou: dokázali totiž velmi dobře číst ve zprávách svých potenciálních nepřátel, ale na úrovni zabezpečení vlastní komunikace se dopouštěli trestuhodných pochybení.

S nástupem nacismu k moci se sice B-Dienst stala klíčovou složkou strategie a plánování, ale podléhala různým rozmarům velení.

Hitlerovi navzdory

Nadřízení například svéhlavě odmítali Tranowovu kritiku, že systém kódování elektro-mechanickým přístrojem Enigma není nerozluštitelný. Má se prý raději starat o luštění zpráv, bezpečnost má nechat na jiných. Budoucnost mu ale dá za pravdu, jak víme. V roce 1935 také málem přijde o práci. Adolf Hitler se nechá slyšet, že Velkou Británii považuje za svého potenciálního spojence: „Naším nepřítelem na evropském kontinentu je Francie. A nesluší se poslouchat, o čem si důvěrně povídají přátelé.“ Německá Kriegsmarine má tedy na Hitlerův pokyn zrušit odposlech a analýzu anglických šifer.

Agent Clarke zaháněl Němce vymyšlenými armádami

Strašil nacistická velení fiktivními divizemi a maketami tanků, mátl je dvojníkem generála Montgomeryho. Stál též u zrodu legendárních jednotek jako Commandos, Rangers či SAS. A nechal se jako agent chytit v ženském přestrojení. Dudley Clarke byl barvitou, charismatickou a vojensky významnou osobností.

„Pánové, nechci se plést do vysoké politiky, ale jen jednu věc mi dovolte říct,“ pronese tehdy s úsměvem Tranow k admirálům. „Vy dobře víte, že přes tyto kódy udávají britské bitevní lodě pravidelně svou polohu. A řekněme, že například jejich celá středomořská flotila vyrazí ke Gibraltaru, propluje kanálem a zamíří do severního moře. Ať už by takový manévr znamenal cokoliv, vy byste to nechtěli vědět dopředu?“ Tranow a jeho práce tak dostane překvapivě přednost před osobním přáním Hitlera. Proto do války Německo vstupuje po stránce informací o nepříteli velmi dobře připraveno.

Nepostradatelná Divize vlažných nacistů

B-Dienst pochopitelně není „jen“ Tranow, který se specializuje na Atlantik a britské komunikace. Je tu ještě Lothar Franke, který čte francouzské depeše, nebo Paul August, pro něhož nemají žádná tajemství Italové. Dalším významným mužem je Kurt Fricke: odhaluje totiž minulost. Ze zajištěných rozšifrovaných zpráv Spojenců se pokouší zjistit, jestli není nějak kompromitován německý radiokomunikační systém. Když například přijde ve válce Kriegsmarine o větší množství ponorek, on hledá příčinu a prošetřuje, zda nedošlo k úniku informací.

Celý tým desítek podobných expertů na kryptoanalýzy, matematiků a statistiků vede od roku 1940 Ludwig Stummel. Co mají tito muži společné? Překvapivě sdílí silnou deziluzi a rozčarování nad vedenou válkou, jejími výsledky a fanatismem.

Většina špičkových dešifrantů patří mezi velmi vlažné nacisty, případně členy strany, ze kterých nadšení už dávno vyprchalo. Snad proto, že mají o vývoji situace na frontách informace z první ruky, od nepřítele. Tranow sám pak šéfuje svému britskému oddělení navzdory tomu, že členem NSDAP nikdy nebyl.

Ignácz Trebitsch byl Žid, přítel nacistů i dalajláma

Mistr podvodů, diplomatických skandálů, konspirací, lží a mystifikací. Ignácz...

Střídal jména, politické spojence, měnil církve, cestoval mezi kontinenty, neustále falšoval vlastní život, putoval mezi politikou, byznysem a válčením. Byl schopen obalamutit čelní nacisty, britského premiéra, duchovní, politiky i průmyslníky. Ignácz Trebitsch je asi nejbarvitější padouch v dějinách.

Operace Stratford: zrušeno

Ať už je však jeho postoj k politice hitlerovského Německa jakýkoliv, v roce 1940 ho doslova zachrání. Díky svým schopnostem totiž dokáže rozkrýt prakticky celý plán spojenecké operace Stratford, která počítá s „preventivní“ invazí do Skandinávie. Akce, do které má být nasazeno 100 tisíc mužů a 11 tisíc vozidel, má Němce zbavit přístavišť v Trondheimu, Bergenu a Stavangeru a přetnout zásobování švédskou železnou rudou. Tranow se dozví vše: jména lodí, kapitánů, počty a složení vojsk, operační plány, a to s předstihem 11 týdnů. Pro Němce by tedy rozhodně operace nebyla takovým překvapením, jak počítali Britové. Operace je pak zcela zrušena.

Hlavní zásluhou Tranowa a jeho nejbližších kolegů je vytěžení zpravodajských informací o pohybu námořních konvojů spojeneckých vojsk. Systém není zdaleka dokonalý, přepravní lodě totiž v obavách před německými ponorkami udržují přísný rádiový klid. Když ale Němci přeci jen nějaký šifrovaný signál zachytí, je Tranow schopen zúžit prostor výskytu plavidel na kruhovou plochu o průměru 200 námořních mil. A to vlčím smečkám ponorek obvykle stačí, úspěšnost kontaktu s hladinovými plavidly nepřítele je 49 procent.

V praxi to znamená, že se v březnu roku 1943 podařilo Němcům zničit 48 lodí, jen díky rozšifrovaným zprávám. Když Britové, čelící na moři značným ztrátám, přijdou s novým systémem kódování, Tranow ho vždy rozbije v horizontu týdnů.

Geniální a praktický mozek

Před Tranowem neobstál pětičíselný kód námořnictva (NC-5), šifra britské obchodní flotily, hlášení pomocných a doprovodných lodí ani systém šifrování Správy královského námořnictva. Podobně dopadnou i nové a údajně neprůstřelné „Naval Cypher číslo 1 až 4“. Celkem rozluští 24 různých kódových jazyků a šifer.

Přesto jsou kombinační schopnosti jeho geniálního mozku jenom částí úspěchu. Tranow si totiž počíná velmi prakticky. Správnost údajů o britské obchodní flotile si například ověřuje v příloze takzvaného Lloydova registru, veřejně přístupného seznamu, ve kterém je zaznamenána každá plavba civilní lodi kvůli pojištění. Britům to dojde až s výrazným zpožděním.

Práci velmi úspěšného německého kryptoanalytika při prolamování nových šifer také velmi usnadňuje to, že se nemění struktura a sloh depeší. Vždycky jsou tu volací znaky, kódové označení lodi, jména kapitánů a velkých přístavů. Ty se na rozdíl od šifer nemění celá léta. A tak když Britové nasadí námořní šifru číslo 2, trvá mu jen čtyři týdny, než dokáže bezpečně rozeznat 700 názvů lodí a 1 200 obecně popisných slov z předávaných zpráv. Není to sice moc, zhruba jen 10 procent šifrovaného obsahu, ale odpíchnout se od takového základu k plnému porozumění už je pak jen otázkou času.

Výsledek války však ani jeho práce změnit nedokáže.

Konec války? Pro Tarnowa nový začátek

V roce 1945 je Německo na kolenou. Prohrálo válku, ale stále si to odmítá připustit. „Naše oddělení do poslední chvíle stěhovali,“ vzpomínala Clementine DeThierová, Tranowova sekretářka. „Z rozbombardovaného Berlína do Eberswalde, pak Aurich, Neumünster a nakonec Flensburg-Mürvik.“

Vzpomíná, že Tranow rozhodně nebyl žádný fanatik a bojovat se mu očividně nechtělo, spíš jí přišlo, že na něco čeká. A také se dočkal. Jejich tým 63 matematiků, fyziků a zpravodajců ve Flensburgu totiž záhy navštívili spojenečtí vojáci z TICOM, speciálních jednotek, soustředících se na sběr citlivých informací na území protivníka.

Wilhelm Tranow byl zatím jejich nejcennější úlovek. Dva dny je ve velmi přátelské atmosféře vyslýchán ve vile v Rothenbaumchaussee, pak na pět let doslova mizí ze scény. Jednoduše vyměnil jednoho zaměstnavatele za druhého. Místo německé zpravodajské služby přijal angažmá na druhé straně.

V Německu se objevuje ještě v roce 1950, kdy přijímá místo v Německé tiskové kanceláři. Ta však z části slouží jako krytí špionážních misí za Železnou oponou. A pak? Pak se jeho stopa ztrácí úplně. Muž s geniálním mozkem si totiž své soukromí uměl vždy pohlídat.

Autoři:

Nejčtenější

VIDEO: Vyzkoušeli jsme první český nevěstinec se silikonovými pannami

Rebecca má mírně vyděšený výraz.

Netradiční nevěstinec otevřeli začátkem listopadu v centru Prahy. Na toho, kdo si přijde užít, čekají místo živých žen...

Sexuální závislost se šíří jako epidemie, varuje výzkum

O závislosti na sexu se vedou vědecké pře.

Jsou v téměř nepřetržitém souboji s myšlenkami na sex, vynakládají enormní množství energie na to, aby svůj sexuální...

Společnost nás stresuje požadavky na výkon, tak pijeme, říká terapeut

„Abyste se stali závislými, musíte stejně jako olympijský vítěz intenzivně a...

Narušené vztahy, odcizení, ale též stres z diktátu výkonnosti. Tam leží kořeny závislostí. „Společnost je ráda, když...

OBRAZEM: Nahota, krása, neřest, nevinnost. Česko hostilo burlesku

Dýchá z ní svět zašlé dekadence, ale i komiky, politické angažovanosti a...

Dýchá z ní svět zašlé dekadence, ale i komiky, politické angažovanosti a radikality. A stále víc se zabydluje i v...

Prodávám v sexshopu a baví mě to, říká MOgirl Lucka

MOgirl Lucka miluje tetování a sama ráda kreslí.

Původem je holka z vesnice, po zastavení v Praze však skončila v Liberci. A zamilovala si ho. Plánuje vysokoškolské...

Další z rubriky

Válečné úskoky: plastové armády a dřevěná děla

Loď HMS Centurion nejprve opravdu bojovala, pak si však dělala z Němců blázny...

Bitvy se nevyhrávají vždy jen zbraněmi, ne vždy musí zvítězit ten silnější. Někdy stačí chytrý nápad. Historií...

Sexuální závislost se šíří jako epidemie, varuje výzkum

O závislosti na sexu se vedou vědecké pře.

Jsou v téměř nepřetržitém souboji s myšlenkami na sex, vynakládají enormní množství energie na to, aby svůj sexuální...

Česká lékařka v Iráku léčila i královskou rodinu

Ambiciózní a vzdělaná. Již v sedmnácti letech mluvila Vlasta Kálalová anglicky,...

Její jméno znali za první republiky všichni lékaři i prezident Masaryk. V Bagdádu založila českou nemocnici pro studium...

Najdete na iDNES.cz