V Japonsku si workoholismus, respektive přepracování, vyžádá přibližně tisícovku úmrtí za rok a je příčinou pěti procent všech případů mozkové mrtvice a srdečního záchvatu u lidí mladších šedesáti let. Kanadské statistiky zase mluví o tom, že se za workoholiky považuje třetina tamějších obyvatel. Délka pracovní doby přitom v posledních dvaceti letech neustále stoupá. Například v USA pracuje každý šestý člověk víc než šedesát hodin týdně, ve Velké Británii je to šestačtyřicet. Zvyšující se počet odpracovaných hodin se týká zejména starších mužů s vyšším vzděláním a nadprůměrným platem.
Studie z roku 2011 zase ukázala, že workoholici mají mnohem větší dispozice k tomu, aby podlehli alkoholismu. Vědci dokázali, že lidé, kteří pracují víc než padesát hodin týdně, mají 1,8 až 3,3krát větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s nadměrnou konzumací alkoholu. Autoři studie předpokládají, že je tomu především proto, že workoholici jsou v mnohem větším stresu a pociťují tlak jak ze strany své rodiny a okolí, tak ze zaměstnání. Své problémy pak mají tendenci řešit právě za pomoci nadměrné konzumace alkoholu.
Nespokojení a nervózní
Jste workoholik?Přerostla vám práce přes hlavu, nebo je vaše pracovní nasazení stále v normě? Pokud se poznáte minimálně ve třech následujících bodech, je čas na vyhledání odborné pomoci.
|
Workoholismus postihuje častěji muže než ženy, ale stejně jako v případě jiných závislostí si ho nejdřív povšimne vaše okolí. Vy jako postižený budete zuřivě argumentovat, že se všichni kolem pletou, protože vy jste přece naprosto v normě. Nicméně stačí, když nastane víkend nebo jste přinuceni vzít si dovolenou, a vaše "pohoda" se rázem stává minulostí. Nemožnost pracovat totiž dostává workoholiky nejen do stavu obrovského psychického vypětí, ale může u nich způsobovat i tělesné potíže. Bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, pohybový neklid nebo pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout jsou relativně častými symptomy, které se objevují u workoholiků, jimž je práce znemožněna.
To ovšem neznamená, že se v okamžiku, kdy pracovat můžete, cítíte odpočatí a vyrovnaní. Údaje The Work Foundation uvádějí, že čím víc času lidé práci věnují, tím nižší je jejich spokojenost a výkonnost.
Pokud vás tedy "dobrodiní" workoholismu potká, začne to postupem času skřípat ve vašich vztazích (v případě, že vaší partnerkou není opět workoholička, která si vašeho pracovního šílenství ani nestačí všimnout), začnete zanedbávat své zájmy i zdraví. Zpočátku budete ve svém pracovním tažení nejspíš i úspěšní a možná vás bude šéf plácat po ramenou, nicméně po nějaké době se začne přepracování podepisovat na vašem zdravotním i psychickém stavu.
Spolu s tím, jak si odmítnete vybírat dovolenou, nedokážete odpočívat a nedopřejete svému tělu ani mozku čas na zotavenou, začne vaše výkonnost klesat, budete čím dál tím podrážděnější, unavenější, to zase povede k většímu stresu a pocitu tlaku, čímž se bludný kruh uzavře.
Workoholismus vs. práce
Problém s workoholismem je i v tom, že ve společnosti přetrvává názor, že materiálního zajištění a spokojeného života nelze získat jinak než tvrdou prací. Psycholožka Eva Malá však upozorňuje, že v tomto případě lidé velmi často zaměňují efektivní práci za celkový čas, který je práci věnován: "Lidé mají často pocit, že čím víc času v práci stráví, tím lepší výkon podají a tím víc budou odměněni. Workoholici si nedokážou představit, že by mohli dosáhnout uspokojení a být úspěšní i skrze jiné oblasti, než je právě práce. Ačkoli se jim v jiných sférách, jako jsou například mezilidské vztahy, příliš nedaří, právě enormní pracovní vytížení jim dává pocit, že jsou ve skutečnosti úspěšní a žijí plnohodnotný život."
Podle odborníků k tomu navíc přistupuje, zejména u mužů, jakási soutěživost, kdy mají dobrý pocit z toho, že pracují víc a delší dobu než jejich kolegové. "Workoholismus nemá nic společného s pílí, cílevědomostí a tvrdou prací. Zatímco tyto vlastnosti jsou produktivní a efektivní, workoholismus je silně destruktivní a rozkládá všechny oblasti života postiženého." Sympatická psychologická poučka praví, že normální člověk sní v práci o tom, jak bude o víkendu lyžovat, kdežto workoholik sní na sjezdovce o tom, jak se vrátí zpátky do práce.
"Není nic špatného na tom, pokud člověk tvrdě pracuje, aby dosáhl svých cílů, a jeho osobní život zůstává funkční a v rovnováze. Workoholici však pracují v podstatě jen proto, aby pracovali, a ostatní oblasti jejich života přestávají rychle fungovat," dodává psycholožka.
