Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Potraviny nesmí končit v kontejnerech, říká sdružení Zachraň jídlo

aktualizováno 
Zemědělci vyhazují zeleninu na hnůj mnohdy proto, že ji obchodní domy odmítnou kvůli „nedokonalému“ tvaru. Obchoďáky likvidují potraviny v kontejnerech a rodiny se jich zbavují v popelnicích. To nedává smysl, říká s odkazem na potřeby azylových center či dětských domovů sdružení Zachraň jídlo. A snaží se to změnit.

Adam, Anna a David, zakladatelé sdružení Zachraň jídlo | foto: Jan Hanzlík

Je září roku 2013 a na Václavském náměstí stojí nekonečná fronta lidí. Všichni čekají na porci zeleninového kari a dohromady se dostane na tisícovku jedlíků. K jejich nasycení museli kuchaři zpracovat 450 kilogramů zeleniny. Zeleniny, která by jinak skončila na skládce či kompostu. Místo toho se stala základem jídelníčku na Hostině pro tisíc, kterou uspořádalo právě sdružení Zachraň jídlo.

„Prvním impulzem pro nás bylo zhlédnutí dokumentu Taste the Waste – Z popelnice do lednice. Je to film mapující plýtvání jídlem, který nám velmi provokativním způsobem otevřel oči,“ vzpomíná Adam Podhola, jeden z organizátorů památné akce na Václaváku.

Zachraň jídlo

  • Iniciativa pozorňující na nesmyslné mrhání potravinami, poprvé na sebe upozornila v září 2013 uspořádáním "hostiny" uvařené z potravin určených k likvidaci.
  • Organizuje, propojuje, aktivizuje, nabízí pomoc, návody i recepty
  • Na svém kontě už má tisíce kilogramů zachráněné zeleniny

„Zároveň jsme se dozvěděli o organizaci Feeding the Five Thousand, která zorganizovala v roce 2009 hostinu v centru Londýna, kde pohostili pět tisíc lidí jídlem, které by se jinak muselo vyhodit. Přišlo nám skvělý pokusit se to převést do Prahy,“ dodává jeho kolega David Hájek, přizvukuje mu Anička Strejcová.

Tahle trojice reprezentuje mnohem větší skupinu nadšenců, kteří se rozhodli problém plýtvání s potravinami řešit. To ještě netušili, jak velký onen problém je.

„V první fázi bylo nejtěžší přesvědčit lidi, se kterými jsme chtěli spolupracovat, že to myslíme vážně, že jsme schopní to udělat a že je to něco, co dává smysl. Do té doby tu o tom nikdo nemluvil, nikdo to neřešil a neuvědomoval si to, takže si o nás mysleli, že jsme blázni,“ vzpomíná David na měsíce, kdy hostinu chystali.

S pomocí desítek přátel, kuchaře-srdcaře Petra  Peška, jinak majitele proslulé Rybárny na Pankráci, a v závěrečné fázi i známého gurmeta Romana Vaňka, se „záchranářům“, kteří „opravdu neumí vařit“, podařilo od velkých prodejců sehnat tunu zeleniny. Polovina skončila v Potravinové bance, z druhé půlky se podařilo doslova polních podmínkách připravit svěží pokrm.

Hostina na Václaváku byla jen výkopem, stal se z ní totiž závazek a slib práce...

Hostina na Václaváku byla jen výkopem, stal se z ní totiž závazek a slib práce do budoucna. Zleva David, Anna a Adam

„Na tiskovku den před hostinou dorazilo enormní množství novinářů z třiceti největších médií. A během konference tleskali, což jsem nikdy nezažila. Byly v tom hodně cítit emoce a vědomí, že se to opravdu dotýká něčeho, co lidi štve. Hodně silná zkušenost,“ vzpomíná Anna.

„I tenhle zájem a to, že se to povedlo, pro nás znamenal další závazek. Ze začátku jsme si totiž řekli, že to uděláme jednorázově, ale po tomhle úspěchu jsme se rozhodli pokračovat,“ dodává Adam.

Vyhazují zemědělci, obchodní domy i rodiny

Díky osvětě, inspiraci i lobbingu, které Zachraň jídlo šíří do světa, se za uplynulé dva roky podařilo prosadit třeba zákonné úpravy, díky nimž obchodní řetězce nemusí platit daň z darovaných potravin. Vedle podobných zákulisních aktivit k propagaci tématu hodně přispěl i další happening: tržnice s „nechtěnou“ zeleninou na piazzettě před Národním divadlem.

Potravinová banka

Shromažďuje zdarma potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. Potraviny získává přímo od výrobců, dále shromažďuje a distribuuje čerstvé výrobky stažené z regálů supermarketů a hypermarketů před vypršením trvanlivosti a výrobky neprodejné, ale zdravotně nezávadné. V rámci programu EU získává výrobky z intervenční fondů a ze stažených národních přebytků, další poté od veřejnosti. Přiděluje je poté skrze balíčky, sociální obchody i přímo v jídelnách.

„Jeli jsme za jedním zemědělcem a ten nám ukázal obří krabice a vagony krásné mrkve a brambor, které jsou moc velké nebo moc malé, a říkal: ‚Tohle všechno vyhodím.‘ Pak jsem viděl horu květáku a on říká: ‚To nám včera vrátil jeden obchodní řetězec, aniž by k tomu měli evidentní důvod.‘ Ten květák byl krásný, jen tu a tam měl třeba černou tečku! A tohle je opravdu velký problém,“ rozohňuje se David. „Takže jsme vymysleli koncept tržiště s ‚vadnou‘ zeleninou, získali jsme jí dva a půl tuny a během dvou hodin jsme ji všechnu prodali za symbolickou cenu.“

Otevřelo se tak další téma: vztah zemědělců a obchodních řetězců, strach o osud úrody na jedné straně a tvrdý marketing na druhé. Akce, jako byla ta na piazzettě, ukazuje východisko. I „nedokonalá“ zelenina najde kupce. Jedním z úkolů je tedy propojit zemědělce s Potravinovou bankou, kam mohou své přebytky „uložit“, a také osvěta mezi manažery obchoďáků, které je třeba přesvědčit, že lidé stojí i o křivou mrkev.

„Je zajímavé, že o problému plýtvání jídlem a jeho řešení nevěděl vlastně vůbec nikdo. Veřejnost, spotřebitelé, řetězce, zemědělci. Zemědělci to hází na hnůj, řetězce do kontejnerů a my do košů, nikdo neví, že přebytky může věnovat Potravinové bance, která si pro ně po předchozí domluvě dokonce přijede, takže je to bez jakýchkoli nákladů. Informovat je dalším naším úkolem,“ plánuje Adam.

„Potravinová banka není státní instituce, dělají to dobrovolně, za minimální mzdu a přitom dodávají potraviny zhruba dvanácti tisícům lidí v sedmdesáti organizacích v Praze. Dětské domovy, azylové domy, charity… Vypovídá to o tom, že v Praze je v tomhle ohledu velký potenciál. Na jedné straně ztráty zemědělců, na druhé straně poptávka Potravinové banky. Stačí je propojit a mohou se navzájem doplňovat, aniž by to moc stálo.“

Galerie NE

Medailon sdružení Zachraň jídlo vyšel v rámci projektu Galerie Ne. Galerie NE je multimediální internetová galerie odvážných Češek a Čechů nebo lidí trvale žijících v Česku. Jeho cílem je vyjádřit zápor, odmítnutí, nesouhlas. Nedovolit, co jiní mají za samozřejmé, nemyslet v běžných pojmech, nechtít, po čem touží ostatní, nejít předem danou cestou, nepřitakat tupě, nerozhodovat se bez užití kritického rozumu, nepodvolit se, neohnout, nenechat se zlomit, nepřidat se, nevybrat si jednodušší cestu, neuhýbat.

Říct ne nemusí znamenat negaci. Může to být nositelem kladného náboje, projevem pevného přesvědčení, charakteru, víry a sebevědomí. Ne může posílit, poposunout, otevřít jiné cesty, oklepat balast a nánosy konvence. Stačí v sobě nalézt odvahu. Nebo jen prostě nemoci jinak. Být jediný a jedinečný. V daný okamžik na daném místě. V čemkoliv. Sám za sebe.

Je zarážející, že tak zjevného problému se nechopí někdo z politické scény, byť jen proto, aby na citlivém tématu „vytřískal“ body. I když i tady se snad blýská na lepší časy, neboť se o téma začal zajímat ministr zemědělství Jurečka. „Já jsem psal na všechny strany a chtěl vědět, kdo to má na starost, ale všude mě přehazovali od čerta k ďáblu,“ vzpomíná David.

„Loni byla sice i díky ministru zemědělství přijata Koncepce odpadového hospodářství, kde jsou přejímány části evropské směrnice o šetření potravinami, ale v Česku neexistuje relevantní studie, která by se snažila tuhle problematiku monitorovat. Aby se mohlo něco reálně změnit, musí úředníci dodat data, musíme nejdřív ten problém změřit, abychom ho mohli řešit. Jediné, na čem se všichni shodnou, je, že to číslo je obrovské. Z dílčích studií třeba víme, že průměrná rodina vyhodí ročně jídlo za dvacet tisíc korun. Takže hodí do koše jednu dovolenou.“

Pokud byste tedy chtěli ušetřit, začněte u své lednice. A na dovolenou můžete na venkov. Co takhle zúčastnit se některého z paběrkování, které Zachraň jídlo organizuje? Při posledním výletu na sklizené pole se dobrovolníkům před pár týdny podařilo během hodiny a půl „dosklidit“ ještě 320 kilogramů kedluben a 155 kilogramů salátů! Jejich jediným problémem bylo, že nebyly pro obchodní řetězce vzhledově dost dobré. Zemědělci se tak nevyplatí je sklidit a nechá je na poli k zaorání. Podle studie Evropského parlamentu se takto znehodnotí až třetina zemědělské produkce. A to je obrovské číslo.

Autoři:


Nejčtenější

Chci karavan a zběsilé jízdy po světě, říká MOgirl Dreya

Jsem sarkastická a tvrdohlavá, říká MOgirl Dreya.

Sarkastická, tolerantní a empatická, ale též tvrdohlavá a zbrklá. Tak se vidí MOgirl Dreya.

Lobotomii v USA podstoupilo 40 tisíc lidí. Ničila životy

Walter Freeman a James Watts přinesli lobotomii do Spojených států. Postup...

Byly to nešetrné zákroky bez sterilních podmínek. Profesor Walter Freeman jich zvládl desítky týdně. Byl showman,...



Ohledně sexu se velmi pleteme a nejvíc v tom, kolik ho mají ženy

Muži si myslí, že ženy mají sexu víc, než kolik ho mají v realitě.

Mohou za to naše křehká ega a také to, jak jsou ženy představovány v médiích a kultuře obecně. Následkem jsou...

VIDEO: Seriál Jiné tváře lásky vás provede světem prostituce v Česku

Koncem devadesátých let bylo Česko rájem prostituce. Dnes počty prodejných žen...

Každý den je v Česku připraveno prodávat své tělo v průměru na deset tisíc žen. „Škála je velká. Od holek bez dokončené...

Stelete si postel? Máte víc sexu i přátel, tvrdí výzkum

Naše ranní ložnicové návyky o nás prozradí víc, než myslíme, tvrdí studie.

Jako by ostrým řezem dělil společnost na dvě opravdu odlišné skupiny. Jako by to nebyl jen pouhý ranní návyk. S tím,...

Další z rubriky

Extrémní gastronomie: prasečí rektum považují Namibijci za pochoutku

Prase savanové (Phacochoerus africanus) je pro kuchaře tuhou výzvou. Vybírají...

Někdy je lepší se moc nevyptávat. Na otázku, která část prasete savanového je nejlepší, vám totiž lidé z namibijského...

VIDEO: Lukáš ze sebe dělá Bílou i Vondráčkovou. Podoba je neskutečná

Lukáš ze sebe umí udělat dokonalou Lucii Bílou. I její pohyby a grimasy má...

Už skoro čtvrt století se živí jako travesti umělec. Téměř denně vystupuje po celém Česku a proměňuje se ve známé...

VIDEO: Seriál Jiné tváře lásky vás provede světem prostituce v Česku

Koncem devadesátých let bylo Česko rájem prostituce. Dnes počty prodejných žen...

Každý den je v Česku připraveno prodávat své tělo v průměru na deset tisíc žen. „Škála je velká. Od holek bez dokončené...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz