Klasická zimní situace. Máte trochu rýmu, kašel, pobolívá vás hlava, ale nic dramatického. Samozřejmě, že si s takovou drobností nelehnete do postele a nepřijdete o plat, takže chodíte dál do práce. Postupně vás rýma přejde a vypadá to, že jste nachlazení zdárně překonali. Jenže v noci vás vzbudí prudká bolest jedné strany hlavy. Jakmile se proberete, zjistíte, že zdroj bolesti je ve vašem uchu, které pulsuje a píchá podobným způsobem, jako kdybyste v něm měli šicí stroj.
Napadne vás, že by to mohl být zánět středního ucha, ale na druhou stranu jste přesvědčeni, že tato zdravotní potíž se týká jen dětí. Zkoušíte všechno možné i nemožné, abyste si ulevili. Studené obklady, teplé obklady, dokonce si v zoufalství strčíte do ucha i stroužek česneku (což způsobí pouze bolestivé podráždění kůže). Po několika hodinách plných zoufalství je jasné, že se budete muset vydat na pohotovost. Tam vám sdělí, že opravdu máte zánět středního ucha, propíchnou ho a vám se téměř okamžitě uleví.
V zimě a v noci
Je pravda, že záněty středního ucha se nejčastěji objevují u dětí (ve skupině do dvou let věku ho zažije sedmdesát procent dětí), ale objevit se může v kterémkoli věku. Každý pátý případ zánětu středního ucha se týká dospělého pacienta. Nejčastěji vzniká jako důsledek infekcí horních cest dýchacích (klasická rýma a kašel při nachlazení) a největší pravděpodobnost, že vás postihne, máte v zimních měsících a v noci. Riziko jeho rozvoje se ještě zvyšuje, pokud navíc kouříte. Pokud však chcete pochopit mechanismus jeho vzniku, musíte nejprve vědět, jak to v lidském uchu vlastně funguje.
To, co vidíte pouhým okem, je takzvané vnější ucho, jímž prochází zvukovod (otvor, který vede do hloubi ucha). Zvukovod vede až k bubínku, což je vlastně membrána, která tvoří jakousi přepážku mezi vnějším a středním uchem. Ve středním uchu najdete kovadlinku, třmínek a kladívko (systém tří kůstek, které přenášejí zvuk) a od prostoru vnitřního ucha ho odděluje další membrána. Podstatná pro zánět středního ucha (nebo otitidu) je takzvaná Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem. Její funkcí je vyrovnávání tlaku mezi těmito dvěma prostory a za normálních okolností si toho všimnete například při zívání, při kterém se vám uvolní zalehlé uši. Kromě toho je jejím úkolem i odvádění případné tekutiny ze středního ucha.
Příliš prudké smrkání
Co pomůže?Jak se projevil zánět středního ucha a co nakonec pomohlo, najdete na webu Vitalion.cz |
Takový je ideální stav, kdy je Eustachova trubice zdravá a dobře průchodná. Jenže pak nastane situace, kdy se nachladíte a neošetřujete svůj nos tak, jak byste měli (často přispívá ke vzniku zánětu příliš intenzivní smrkání, nebo naopak nedostatečné čištění dýchacích cest). I když je u dospělých (na rozdíl od dětí) Eustachova trubice zavřená, právě například při příliš prudkém smrkání se otevírá (je to podobné, jako když vyrovnáváte podtlak v uších při letu na dovolenou a zprudka vydechnete do zacpaného nosu). Infekce, která se jinak projevuje neškodnou rýmou, má najednou volnou cestu až do dutiny středního ucha. Podnítit její vznik může i nedostatečné čištění nosní dutiny od hlenu, který obsahuje viry či bakterie (podle toho, o jakou infekci jde).
Navíc je při infekci horních dýchacích cest Eustachova trubice často zduřelá, a tudíž zúžená. Tekutina ze středního ucha z ní proto nemůže odcházet tak plynule jako za normálních okolností. Hromadí se tak v dutině středouší a vytváří dokonalé podmínky pro rozvoj bakterií a virů. To je také důvodem, proč k rozvoji zánětu středního ucha dochází nejčastěji v noci, protože v horizontální poloze má Eustachova trubice větší tendenci k otékání.
Napnutý bubínek
Jakmile viry či bakterie proniknou do dutiny středouší, začínají se množit rychlostí blesku. Mají pro to ostatně naprosto ideální podmínky: teplo, vlhko a nepřístupný prostor, kde je nic „neruší“. Vzniká hnis, který však nemá kam odtékat, ve středním uchu není příliš místa. Proto se také otitida rozvíjí tak rychle. Hnis se ve středním uchu hromadí bez možnosti odtoku, a tlačí tak na bubínek, který se pod jeho tlakem napíná a boulí.
A právě to je příčinou prudké bolesti, která je pro zánět středního ucha tak typická. Kromě toho se vám pravděpodobně zhorší i sluch, protože k tomu, aby sluchové kůstky mohly přenášet zvuk, potřebují být obklopeny vzduchem, zatímco teď je obklopuje hnis, tedy tekutina. Tělo ze všech sil bojuje proti infekci, takže vám stoupne teplota.
Pokud se vydáte na pohotovost, velmi pravděpodobně vám propíchnou bubínek, hnis vyteče, čímž přestane na bubínek tlačit a vám se téměř okamžitě uleví. V případě, že jde o velmi rozvinutý zánět, se předepisují antibiotika, která pomohou tělu v boji proti bakteriím.
Jestliže však lékařskou pomoc nevyhledáte, bubínek nemusí tlak způsobený vzrůstajícím objemem tekutiny vydržet a praskne sám. V ideálním případě hnis odteče, bolest tím pomine, teplota klesne a bubínek se sám postupem času zhojí. Problémem u samovolného prasknutí bubínku je velký a nepravidelný otvor, který se může hojit déle a obtížněji než malá dírka, která vznikne po lékařském propíchnutí. V extrémním případě může dojít i k problémům se sluchem.
