Zatímco se o zdravotním přínosu vína mluví už dlouhou dobu, o pozitivech piva v

Zatímco se o zdravotním přínosu vína mluví už dlouhou dobu, o pozitivech piva v souvislosti se zdravím příliš lidí neví. | foto: Profimedia.cz

Pivo versus víno: co udělají pro vaše zdraví

  • 62
Pivo prospívá mozku, ledvinám, kostem i krevnímu tlaku. Pití vína je zase užitečné coby prevence Alzheimerovy choroby či rakoviny tlustého střeva, ale srdci pravděpodobně neprospívá zdaleka tolik, jak se předpokládalo. Porovnali jsme zdravotní účinky dvou nejoblíbenějších alkoholických nápojů.

I když byste si pití piva nejspíš nespojovali se zdravými kostmi, výzkumy ukazují, že je to přesně tak. Pokud si dopřejete denně jedno až dvě světlá piva, vaše kosti budou silnější, nebudou tolik náchylné ke zlomeninám a osteoporóze. Podle studie z roku 2010, zveřejněné v Journal of the Science of Food and Agriculture, je to díky vysokému obsahu silikonu v pivu, který na kosti působí blahodárně. Ale pozor, vědci zdůrazňují, že takovýto pozitivní efekt můžete očekávat pouze v případě, že je vaše konzumace piva opravdu mírná, protože příliš náruživé popíjení chmelového moku všechny jeho zdravotní přínosy stírá.

Pivo vede

Pivo pije podle statistik devadesát procent českých mužů. Vyráží na něj v průměru třikrát týdně a za rok připadá na jednoho obyvatele České republiky spotřeba 145 litrů piva. Vína vypijeme mnohem méně (necelých dvacet litrů za rok), ale jeho spotřeba rok od roku stoupá a Češi mu přicházejí stále víc na chuť.

Pravděpodobně jste slyšeli už od své babičky, že je pivo ideální na ledvinové kameny, toto lidové moudro přitom potvrdili i vědci. Podle výzkumu zveřejněného v American Journal of Epidemiology stačí, abyste denně vypili jednu lahev piva, a máte o čtyřicet procent menší pravděpodobnost, že se u vás objeví bolestivé ledvinové kameny. Zatím však není zcela jasné, která ze složek piva působí v rámci ledvinových kamenů tak preventivně.

Vyčítá vám partnerka, že máte "místo mozku z piva kostku"? Potom by měla vědět, že mírná konzumace piva aktivitu mozku naopak podporuje. K tomuto závěru totiž dospěli na začátku tohoto roku autoři výzkumu z University of Illinois. Podle jejich zjištění jsou muži, kteří si dali denně dvě piva, úspěšnější v řešení problémů. Konzumenti piva vyřešili o čtyřicet procent zadaných úkolů víc než jejich abstinující kolegové. Zlepšila se i jejich krátkodobá paměť a při řešení problémů nacházeli kreativnější řešení. Další výzkumy poté ukázaly, že mírná konzumace piva snižuje i krevní tlak, riziko rozvoje cukrovky a rakovinového bujení.

Víno pro mozek i lepší život

Pokud patříte spíše mezi vyznavače vína, nejspíš vás potěší výsledky výzkumu z letošního roku, provedeného na Boston University School of Medicine. Podle něj se lidé, kteří se věnují mírné konzumaci vína, těší lepšímu zdraví a lepší je i kvalita jejich života. Je však důležité, aby jejich konzumace vína nepřesáhla dvě sklenice za den (u žen pouze jednu sklenici za den). Kromě toho, že budete se svým životem spokojenější, budete žít také pravděpodobně déle. Podle studie z roku 2007, publikované v Journals of Gerontology, mají konzumenti vína, oproti pivařům o třicet čtyři procent menší pravděpodobnost předčasného úmrtí.

Červené víno, které si čas od času dopřejete, zase zachrání váš mozek před Alzheimerovo chorobou. Výzkum provedený letos na Georgetown University Medical Center dokázal, že resveratrol, látka obsažená v červeném víně, působí preventivně proti degenerativním onemocněním mozku, jako je například Alzheimerova choroba. Kromě toho červené víno zpomaluje postup tohoto onemocnění.

Výzkum z roku 2007 provedený na University of California zase zjistil, že půl sklenice červeného vína denně vás může ochránit před rakovinou tlustého střeva, která patří mezi největší zabijáky českých mužů. Vděčit za to budete opět zázračnému resveratrolu, který je v červeném víně obsažen. Další vědecké týmy zase prokázaly, že je přiměřená konzumace vína vynikající prevencí cévní mozkové příhody, rozvoje diabetu typu 2 nebo šedého zákalu.

Velkou ránu však počátkem tohoto roku utrpěla pověst červeného vína v souvislosti s jeho údajným vlivem na zdraví srdce. Ukázalo se totiž, že výzkumy provedené na toto téma na Connecticutské univerzitě byly zfalšované. Univerzita musela vrátit statisíce dolarů a účinek červeného vína na kardiovaskulární zdraví zůstává zatím sporný.