Jeho autoři z australské University of Queensland při něm předložili více než 8 500 ženám fotografie mužů, úkolem slečen a paní bylo ohodnotit jejich fyzickou atraktivitu. Obličeje posuzovaných modelů přitom grafici upravili tak, aby zahrnuly celou škálu, co se týče porostu, od hladce oholené tváře přes čerstvé strniště, delší strniště až po plnovous. A aby grafici dojem umocnili, na fotkách všech čtyř kategorií zdůraznili či naopak potlačili lícní kosti a čelisti, jeden z vizuálních znaků maskulinity.
Výsledky hodnocení početné ženské poroty byly jednoznačné. Měly-li ženy zvolit, jaký pán na ně udělal dojem jako vhodný adept pro dlouhodobý vztah, vyhráli přesvědčivě majitelé plnovousu, následováni muži se strništěm. Naopak pro poměr bez ambicí na trvalý svazek dámy nejvíc oslovili muži s hustým strništěm, následovali páni s čerstvým porostem a poté vousáči.
Tyhle nepřehlédnete nikdy |
Kromě adeptů pro dlouhodobé a krátkodobé vztahy měly účastnice výzkumu vybírat též, jaká vizáž se pro ně pojí s obecnou atraktivitou. Jednoznačně přitom vyhrálo husté strniště, za ním se téměř shodně umístila jeho čerstvá varianta a plnovous. Nejmenší zájem byl i v této kategorii o hladce oholenou tvář.
A vysvětlení? Autoři studie se domnívají, že strniště dokáže umocnit maskulinní znaky, především velikost čelisti. A že přidanou hodnotou plnovousu je poté aura vyzrálosti, zodpovědnosti a společenské dominance.
Vyniknout nad ostatními
Queenslandská studie navazuje na širší práci svých australských kolegů z The University of Western Australia, která si dala mnohem zásadnější otázku: Proč evoluci lidské společnosti vůbec vousy doprovázejí? A odpověď hledala poctivě, šla na ni zeširoka, své bádání začala ve zvířecí říši.
Tým Cyrila Gruetera si do hledáčku vzal 154 druhů primátů a zkoumal, zda se jejich samci pyšní výraznými znaky, obdobnými vousům u samců v lidské společnosti, a zda výskyt a míra těchto znaků souvisí s charakterem dotyčného společenství primátů. To by totiž mohlo vědce nasměrovat na funkci oněch tělesných rysů.
Vědecké pátrání ve světě primátů přitom bylo úspěšné, výzkumníci opravdu shledali, že vybavení samců podobnými znaky souvisí s podobou společenství, v nichž žijí. Vyvinuly se totiž především v komunitách těch druhů primátů, v nichž bylo příliš samců, a tedy konkurenční tlačenice o samice. Ty s sebou nesly i fyzické půtky, strkanice však nebyl jediný způsob, jak se samice na páření dobrat. Samci mohli jeden nad druhým vynikat právě i výraznými, nepřehlédnutelnými osobními fyzickými znaky, jako byly delší nosy či výrazné lícní oblouky.
Toto zjištění vědcům mnohé napovědělo, poté však museli opustit primáty a vrátit se zpět do lidské společnosti. A prověřit, zda platí obdobný vztah mezi konkurenčním bojem o reprodukci a okázalými vizuálními znaky soupeřících i v ní.
Méně žen = více vousů
Pečlivě prozkoumali, jak se popularita vousů a knírů vyvíjela a obměňovala u britských mužů v letech 1842 až 1971. A zjistili, že společnost tak či onak zarostlé obličeje oceňovala jako atraktivní opravdu právě v obdobích, kdy bylo méně žen. Kromě toho se v devatenáctém století obliba vousů a knírků šířila u britských vojáků nasazovaných do konfliktů v Indii a Středním východě. Ano, to proto, že tamní ženy si s tímto druhotným pohlavním znakem spojovaly vlastnosti jako moudrost a moc.
Závěry australských badatelů, jejichž studii vydal loni magazín Evolution and Human Behaviour, tak říkají, že vous slouží jednoduše k tomu, aby jeho majitel vynikl mezi ostatními. Aby byl viditelnější. Aby se odlišil, aby ženy zaujal.
Plnovous dá muži aureolu zodpovědnosti a síly.
Cyril Grueter se však se svými kolegy nechtěl zastavit u historie, dovolil si i pohlédnout tváří tvář současnosti. Co znamená aktuální obliba plnovousů, kterou společnosti před pár lety vnukli hispteři? Naznačuje snad, že muži čelí nedostatku potenciálních partnerek?
Podle Gruetera spočívá odpověď v tom, že dnešní muž opravdu čelí při hledání partnerky zostřenému konkurenčnímu boji: v on-line světě se o totéž snaží tisícovky a tisícovky jeho rivalů. „Žijete-li v malé skupině, kde se zná díky opakovaným interakcím každý s každým, nepotřebujete signalizovat svou kvalitu a konkurenceschopnost skrze obdobné znaky,“ vysvětluje Grueter.
Jenže ve velkém, otevřeném prostředí, v němž je každý muž obklopen mnoha jinými, cizími, musí rychle zaujmout. Je tedy potřeba spolehlivý nástroj, který by dosvědčil mužovu sílu, sebevědomí, jedinečnost. A právě jím mohou být vousy. Zejména proto, že ačkoli vlastnictví mohutného plnovousu nijak nedokazuje vysoké macho-hladiny testosteronu, jsou vousáči považováni jak muži, tak ženami za starší, silnější a agresivnější.
Ale vousy nejsou jediným způsobem, jak vystrčit hlavu z davu. „K témuž účelu slouží zdobení těla, šperky, znaky prestiže,“ uvádí jiné příklady pokusu o sebe-zviditelnění Grueter. Ano, vskutku, není možné si nevzpomenout na boom tetování, které by ještě před deseti patnácti lety přišlo mnoha mužům a ženám jako nemístně undergroundové a příliš výstřední, a extravagantních sak či polobotek, jimž by se ještě před pěti lety mnozí vyhnuli.
Příliš výstřednosti zabíjí výstřednost
Jenže příroda je komplikovaná. Zatímco výstřední, nestandardní znak může reprodukčnímu úsilí pomoci, stane-li se normou, jeho nositelé výhodu ztrácejí. Začít můžeme opět ve zvířecí říši, právě tam nás ostatně zavádí příklad Johna Bohannona ze serveru ScienceMag.org. Týká se netradičních zbarvení pavích oček. Nejprve je totiž chrání před útoky predátorů, kteří jejich nositele ve vodě prostě nezaznamenají, což oněm očkám dává výhodu v reprodukční soutěži. Jenže jak se populací šíří především geny výstředně zbarvených rybiček, stává se v ní dříve minoritní zbarvení normou – a jeho výhoda mizí. Predátoři se jeho majitele naučí lovit a celý cyklus začíná nanovo.
V přeneseném smyslu to může být též osud vousáčů. Snaží-li se mnozí páni vyniknout skrze tentýž atribut, stane se obecně rozšířeným a z nástroje individualizace se změní ve vězení všednosti. Vousy jsou právě na této cestě. Vždyť nejenže je nosí čím dál více mužů, posedlost porostem na obličeji si dokonce našla cestu i do ordinací estetické chirurgie. Transplantace vousů přijde ve Spojených státech zhruba na 450 tisíc korun a klienti onu částku vytahují ze svých účtů se společně sdílených cílem – vypadat mužněji.
Že budoucnost může patřit bezvousým, naznačila ostatně už studie z roku 2014, vedená evoluční bioložkou, a dodejme, že též modelkou, Zinniou Janifovou z University of New South Wales v Sydney. Zjištění jejího týmu říkají, že jak ženy, tak i muži považují husté strniště a plnovousy ve srovnání s oholenými tvářemi a bradami za atraktivnější o dvacet procent – jenže pouze je-li normou bezvousá tvář. A naopak, byly-li ve vzorku dominantní vousy, nesla pro ženy i muže certifikát atraktivity hladká tvář.
Kteří muži jsou pro ženy obecně atraktivnější podle vás?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 21. října 2016. Anketa je uzavřena.
