Představte si, že vyrazíte na túru do zimních hor. Náhle se během okamžiku zhorší počasí, ztratíte orientaci, zabloudíte a strhne se sněhová bouře. Zmáhá vás únava a každý pohyb je pro vás mimořádně obtížný. Je jasné, že pokud vás někdo včas nenajde, umrznete. Přečtěte si, co přesně se bude dít s vaším tělem, pokud k vám v následujících minutách nedorazí pomoc.
Výhodu mají tlustí a světlí
O tom, jak rychle by měli vaši zachránci postupovat, aby vás ještě nalezli naživu, rozhoduje celá řada faktorů. Pomůže vám samozřejmě vhodné oblečení (například péřová bunda) nebo korpulentnější postava, protože podkožní tuková vrstva vám bude sloužit jako skvělý tepelný izolátor. Dáte-li si před odchodem na túru vydatný oběd, budete mít další body k dobru, protože při trávení vzniká další teplo.
čtěte Jak vypadá smrt utopením
Velkým handicapem však pro vás bude, jestliže jste si před výšlapem dali něco tvrdšího "pro zahřátí". Alkohol totiž rozšiřuje cévy na povrchu těla (ostatně také proto pijáci červenají v obličeji) a tělesné teplo tak uniká rychleji. Kromě toho otupí vaše smysly, takže je větší riziko, že si nepovšimnete prvních varovných signálů podchlazení (ne že by vám to bylo zrovna v této situaci něco platné). Nepřidá vám ani mrazivý vítr, který odfoukne vrstvičky teplého vzduchu, které se vytvoří mezi vaší pokožkou a oblečením a mezi jednotlivými vrstvami oděvů. Tím samozřejmě vaše tělesná teplota ještě víc poklesne. Skutečnou smůlu budete mít, pokud navíc spadnete do ledové vody, protože ve vodě budete ztrácet teplo pětadvacetkrát rychleji než na vzduchu.
Jako první vám začnou omrzat vyčnívající části těla jako jsou prsty u nohou a u rukou, uši a nos. Problém je v tom, že v okamžiku, kdy se vám začnou tvořit omrzliny, neucítíte žádnou konkrétní bolest, tudíž si hrozící nebezpečí nejspíš neuvědomíte. V postižených částech těla začnete nejprve ztrácet cit a zároveň vám začnou nápadně blednout. Podle provedených výzkumů jsou k tvorbě omrzlin náchylnější lidé s tmavším odstínem pleti, protože mráz ničí snáze melanocyty, v nichž se tvoří pigment. Jestliže tedy vlastníte světlou pokožku, budete na tom z tohoto pohledu lépe.
Všechno teplo do středu těla
K tomu, aby v tkáních mohly probíhat správné chemické procesy, je potřeba stálá teplota lidského těla, a to je právě to, čeho se vám právě teď nedostává. Nejprve dojde k podchlazení. To je stav, kdy teplota vašeho těla poklesne pod pětatřicet stupňů. V tomto okamžiku vám přestává fungovat metabolismus a vaše vnitřní tělesné mechanismy už nedokážou vyvažovat ochlazování, které přichází zvenčí. Jednoduše řečeno, tělo začne ztrácet víc tepla, než je schopno samo vyprodukovat.
Váš organismus proto udělá všechno pro to, aby zachránil životně důležité orgány jako jsou ledviny, srdce, játra a mozek. Ty potřebují ke svému fungování teplotu kolem sedmatřiceti stupňů. Krevní cévy na povrchu těla se tedy stáhnou a krev je přiváděna primárně ke zmíněným orgánům, aby byla zachována jejich teplota. Střed těla je v tomto okamžiku důležitější než jeho okrajové části, které mohou být obětovány a nejsou k zachování života důležité. Povrch kůže proto začne být prochladlý, navíc se přidá třesavka, která je zoufalým pokusem těla zahřát se svalovými kontrakcemi. Čím větší bude pokles tělesné teploty, tím silnější třesavku budete pociťovat.
Pomalá smrt
Pak ale teplota svalů klesne ještě o něco víc a už budou příliš ztuhlé na to, aby správně fungovaly. To se projeví na vaší koordinaci, začnete mnohem víc padat, klouzat a zakopávat. Tím se dostanete častěji do kontaktu se sněhovou pokrývkou, což bude mít za následek další snížení vaší teploty. Navíc tak stoupne riziko, že se zraníte a nebudete se už moci zahřát vůbec žádným pohybem. Otázkou však je, zda by vás to v této situaci vůbec napadlo, protože se začnou zpomalovat vaše mentální pochody a zhoršovat váš úsudek (pokud jste se do tohoto okamžiku orientovali v prostoru, teď přijdete i o tuto výhodu).
V tomto stádiu se přestanete třást, protože situace už je příliš vážná a vaše tělo nemá energii ani na to, aby se pokoušelo zahřát tímto způsobem. Tepelné ztráty jsou stále rychlejší. Když teplota poklesne ještě víc, ztratíte vědomí a srdeční tep i dech se stanou stále pomalejšími a mělčími.
Mozek bude v důsledku mělkého dýchání nedostatečně zásobován kyslíkem, a to i přesto, že jeho spotřeba je v důsledku podchlazení nižší. Objeví se srdeční arytmie a možná budete mít i halucinace. Vaše kůže bude promodralá, ledová a objeví se na ní boule. Jakmile vaše teplota poklesne pod osmadvacet stupňů, veškeré tělesné pochody ustanou. Nesázejte na to, že byste měli takové štěstí jako devětadvacetiletá Švédka Anna Bagenholmová, která byla v roce 1999 po nehodě oživena, ač měla tělesnou teplotu necelých čtrnáct stupňů Celsia. Vytvořila tak světový rekord.
