Vycházejí z experimentu, jehož se účastnilo 116 žen ve věku od osmnácti do třiceti let a ve většině heterosexuální orientace. Výzkumníci vedení Katherinou Goldeyovou a Sari van Andersovou z michiganské univerzity je rozdělili do čtyř skupin, třem týmům přitom výzkum předepsal sledování porna.
První z nich dostala od vědkyň nejvíce prostoru a svobody, dámy si mohly samy vybrat, na jaké porno se budou dívat, mohly přeskakovat scény a dělat vše, aby si zážitek užily. Vědkyně je jen požádaly, aby porno sledovaly asi deset minut. Druhá skupina měla manévrovací pole omezenější, i jí sice vědkyně přiznaly právo volby, ovšem okruh materiálů, po nich mohly ženy sáhnout, omezily na pornografii točenou speciálně pro ženy. V nabídce tak zářily například filmy režisérky Eriky Lust či Candidy Royalle. Třetí skupině bylo vlastní rozhodnutí upřeno. Vědkyně jim předhodily snímek Candidy Royalle a instrukci, aby film zhlédly od začátku do konce. Čtvrtá skupina byla kontrolní a měla za úkol sledovat dokumentární film o historii Skotska.
Ženy při experimentu zapisovaly, jaké vzrušení jim celá seance přinášela a jak se se sledovaným materiálem identifikovaly. Kromě toho odevzdávaly vzorek slin, aby vědkyně změřily hladinu testosteronu, ta totiž vypovídá o míře vzrušení, se stoupající sexuální aktivitou roste.
Svobodná volba přinesla vzrušení a pocit viny
Candid RoyalleUčila ženy milovat pornografii  Poprvé překvapila, když se z pornoherečky stala porno-podnikatelkou, to bylo v osmdesátých letech nemyslitelné. Podruhé, když začala filmům pro dospělé vyčítat nudu, stereotyp a mužský šovinismus a začala to svou produkcí napravovat. Přečtěte si profil Candid Royalle. |
Závěr, které pokus přinesl, nebyl překvapivý. Největšího sexuálního potěšení se dostalo ženám, které si mohly vybrat erotický materiál podle vlastní volby. Odměnou jim rovněž byla i nejvyšší míra fyziologického vzrušení.
Druhý poznatek, který experiment přinesl, však již překvapení přinesl. Výzkum totiž odhalil, že ženy s právem vlastní volby pornografie totiž za uspokojení platily jistou daň, z erotického sedánku si odnesly vyšší pocit viny a rozpaků než dámy z ostatních skupin. Vědkyně přitom podotýkají, že schválně vybraly ženy, které netrpěly prudérností a měly otevřený a vstřícný vztah k erotice.
Ženy z první skupiny však překvapivě nebyly příliš spokojeny ani s vlastním výběrem pornoklipů. Automaticky totiž sahaly po mainstreamové nabídce z internetu – a zatímco u nich zhlédnuté snímky vyvolaly vzrušení, bylo smíchané s ambivalentními pocity. Divačky klipy označovaly za “nereálné” a “imitované”.
Podle vědců však jejich zjištění výzkumu nepoukazují jen na sporou nabídku a pochybnou kvalitu internetového porna, pokud jde o jeho ženské konzumentky. Experiment prý znovu připomíná, jak hluboko je sledování pornografie ženami spojeno se stigmatizací. Pocit provinění totiž zaznamenaly vědkyně u všech skupin kromě kontrolní, která se seznamovala s historií Skotska.
Ženy se za to, že si zadaly s pornografií, cítily provinile. A nejvíc pocit „hříchu“ dopadal na dámy, které si pornoklipy vybíraly samy.
„Volba dodává k chování, které je již samo o sobě stigmatizované, pocit zodpovědnosti,“ vysvětluje Goldeyová. Zatímco si svědomí žen ze skupiny, které měla konkrétní pornografii předepsanou od vědců, a z týmu, který měl omezené možnosti volby, mohlo ulevit, protože dámy musely respektovat zadání, ženy, jimž pokus ponechal volnou ruku, mohly „vinit“ pouze samy sebe. A cítily, že si mohou samy i za to, když sledovaný materiál nedostál jejich očekávání. Jejich zadání si s pornem bylo osobnější, intimnější, odtud též intenzivnější pocit provinění a selhání.
„Sledování erotiky, kterou vybral někdo jiný, například partner, může být opravdu společensky ́legitimnější ́než konzumace erotického materiálu čistě za účelem masturbace či vzrušení se. Samo sledování porna je stigmatizovaným jednáním a to, že se v něm žena angažuje vlastní volbou zdroje pornografie, jen zhoršuje pocit viny, rozpaků a ošklivosti,” objasňují autorky studie.
Vztah mezi osobní volbou a negativními pocity je však komplexnější a komplikovanější. Ženy, které byly se svým výběrem spokojené a s pornem se více identifikovaly, totiž zaznamenaly menší pocit viny a rozpaků než jejich kolegyně, které při volbě neměly šťastnou ruku.
Toto zjištění nabourává tradované tvrzení, že ženský vztah k sexu není, na rozdíl od mužského, vizuální. Ženy si podle autorek studie představují samy sebe ve sledované pornografické scéně stejně jako muži. Problém ovšem je, že současná, na muže směrovaná mainstreamová pornoprodukce, jim k tomu dává málo příležitostí.
Díváte se s partnerkou na porno? Kdo ho vybírá?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 16. prosince 2015. Anketa je uzavřena.
