Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Říkali jí predátorka. Její mormonský sex v poutech vzrušil média

aktualizováno 
Vášeň, posedlost, víra v boha, ale také násilí a sex. Prý sex v poutech. A rovněž fascinace médií, jejich záliba v detailech a konkurenční boj o čtenáře. A navrch bizarní návrat na scénu po dvaceti letech. Příběh někdejší mormonky Joyce McKinneyové předčí fantazie nejkreativnějších spisovatelů.

Joyce byla snem bulváru. Krásná, zapletená do sexuálního zločinu a nikdo ji nemusel přemlouvat, aby se na mediální hře podílela. | foto: Profimedia.cz

V roce 1977 ji tisk popisoval povětšinou jako neukojitelnou, nenasytnou nymfomanku. Jako nebezpečnou ženu, přezdíval ji Madam Pohroma, o její údajné oběti psal jako o „spoutaném mormonovi“ a „sexuálním otrokovi“. Přesto není do dnešních dnů jasné, jakou roli vlastně krásná blondýnka hrála v událostech, které v polovině sedmdesátých let ohromily Anglii i Ameriku.

Krásná a chytrá

Joyce McKinneyová se narodila v roce 1949 v Severní Karolíně a nebyla slečnou, která by zapadla. Údajně měla neuvěřitelné IQ 168, na každý pád se jí ve škole dařilo. Dosáhla bakalářského titulu, poté i magisterského v oboru herectví. Byla plná energie, na střední byla roztleskávačkou a mažoretkou, získala titul Miss Wyomingu a účastnila se dokonce soutěže o Miss Spojených států.

Fotogalerie

Jenže potom zde byla ještě druhá tvář zářivé blondýnky, její mormonská víra. K Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů se přidala na univerzitě, když bydlela v mormonské domácnosti. A jakkoli snad někomu její zájem o soutěže krásy může evokovat rozpustilý přístup k životu, bylo prý cílem Joyce najít počestného, věřícího muže, s nímž by mohla založit rodinu a vést život oddaný bohu. První zosobnění jejího ideálu přitom neslo dětské kontury, za svého idola si vyhlédla Wayna z mormonské rodinné hudební formace The Osmonds, hudebníkova matka však vztahu nepřála.

A potom se Joyce seznámila s o šest let mladším Kirkem.

Víře v cestě lásce a obsesi

Na první pohled to byla nesourodá dvojice. Ona vypadala spíše jako frivolní slečna z pin-up kalendáře, Kirk Anderson, devatenáctiletý vysokánský, zavalitý, neohrabaný a stydlivý mormonský hoch s brýlemi vypadal prostě jako z utažského mormonského zapadákova, odkud také byl. Přesto si padli do náruče, na třetí schůzce prý již vymýšleli, jak se bude jmenovat velké hejno jejich dětí. Předčasně.

Jednak zasáhla opět matka vyvoleného, vycházky jejího spořádaného synka se starší ženou se jí nezamlouvaly. A poté pár zřejmě rozdělila víra, Kirk se začal po intimních hrátkách, k nimž údajně došlo, zasypávat výčitkami svědomí. Dohnaly ho až k církevnímu představiteli, který navrhl, se skutečným náboženským citem, řešení: Kirk odjede na misijní cestu. Při klepání na dveře duší, které čekají na probuzení, na intimní svody zapomene.

Zatímco hocha to posunulo na cestu víry, Joyce dychtící po manželství to od mormonství odradilo.

Ne však od vztahu a chtěla ho mít pořád s Kirkem. Nechtěla se jej vzdát. Když církevní autority zjistily, že nesetřesitelná Joyce pronásleduje Kirka do Kalifornie a poté i do Oregonu, vsadili na zámoří. Mladík putoval šířit spasení do Anglie.

The Osmonds byli hudební chloubou mormonů, matka rodu však Wayneho (první zleva) Joyce dát nechtěla.

The Osmonds byli hudební chloubou mormonů, matka rodu však Wayneho (první zleva) Joyce dát nechtěla.

Když ji po dopadení odvážela policie, ukazovala přes sklo nápis, v němž prosila novináře o pomoc a tvrdila, že sex v chatě byl se souhlasem obou stran.

Když ji po dopadení odvážela policie, ukazovala přes sklo nápis, v němž prosila novináře o pomoc a tvrdila, že sex v chatě byl se souhlasem obou stran.

Joyce se však o milého odmítala nechat připravit, najala si anglického soukromého detektiva, aby jeho stopy vypátral. A aby jej měla z čeho financovat, začala prý pracovat jako porno modelka a call girl. Vyplatilo se, detektivní agentura mladíka vypátrala v britském hrabství Surrey. Joyce se za ním v létě roku 1977 vypravila. A aby nebylo vášně a obsese v příběhu málo, vyrazila tam s mladíkem Keithem, který byl Joyce posedlý stejně jako ona sama Kirkem.

Vymítání sexem

Následující chvíle okupovaly stránky anglického tisku celé měsíce, jisté je z nich však jen následující. Keith Kirka vyhledal a tvářil se jako zájemce o víru. Poté mu pohrozil napodobeninou revolveru a v autě jej omámil chloroformem. Oběť byla převezena do chaty, kde na ni čekala hostina z dobrot, které Kirk miloval a které mu jeho neodbytná milenka s láskou připravila. Nescházelo smažené kuře, bramborová kaše, čokoládový koláč.

Nebohého Kirka Joyce připoutala k posteli s modrým povlečením, servala z něj oblek i mormonské spodní prádlo a spálila ho. „Byla to jediná cesta, jak ho dostat z mormonského vlivu,“ vysvětlila později. A během tří dnů Kirkova věznění měli několikrát sex, na tom se shodla jak Joyce, tak Kirk.

Filmy a realita

Zločinu Joyce McKinneyové šel po stopě strhující dokument Tabloid, řady jiných reálných příběhů se zmocnily hrané filmy. V našem seriálu o krimifilmech inspirovaných reálnými příběhy jsme vám již představili snímky Zrůda, Černá Dahlia a Nebeská stvoření, poté Rozsudek smrti a pláč ve tmě, dále Tanec s cizincem a Rillington Place č. 10,Bernie a Bling Ring: Jako VIPky, film Normal a Ptáčník z Alcatrazu. Naopak film Vykoupení z věznice Shawshank jako by dalo inspiraci ke skutečnému útěku z vězení Richarda Matta a Davida Sweata a film Taxikář inspiroval Johna Hinckleyho.

Zbytek se už ale liší. Kirk tvrdil, že byl znásilněný, že si styk žena vynutila. Joyce ve své verzi namítala, že se oba shodli na tom, že aby překonal mormonstvím vnucený odpor k sexu, musí ho podstoupit svázaný. Že to byl takový hravý sex, terapie formou sexu, pravda, okořeněná bondáží, ale veskrze dobrovolná.

Kirk líčil, že se mu nakonec podařilo únoscům uprchnout. Joyce naopak popisovala, jak se dohodli, že se vezmou, odjeli na večeři do Londýna, Kirk pak zamířil do mormonského centra ohlásit, že je v pořádku – a pak se do věci vložili opět jeho duchovní bratři a vše otočili proti ní.

Mediální šílenství

Když policie Joyce zatkla, dostal se případ k tisku a zapálil ve Velké Británii mediální požár. Obsahoval všechno, co dělalo výslednou polévku pikantní až běda. Výstřední sex okořeněný náboženskou vírou, posedlost, figurovala v něm krásná blondýnka. A především znásilnění muže ženou! Žurnalisté se snažili vytěžit všechny ingredience do poslední kapky, sháněli detaily, přinášeli svědectví, konstruovali hypotézy, vymýšleli přezdívky oběma hlavním protagonistům. Spodní prádlo uneseného bylo modré barvy a hedvábné, líčil tisk a spekuloval, že mladík měl cosi jako mormonský pás cudnosti.

A noviny rozehrávaly vzájemnou válku, zaujímaly pozice a mařily záměry oponentů. Jedny líčily Joyce McKinneyovou jako královnu hříchu, manipulativní predátorku, která sexuálně vysává muže, jiné jako ženu hledající lásku a vztah, na níž se osud dopustil křivdy.

Redaktor listu Daily Expres Peter Tory se se svým pomocníkem, bývalým mormonem a gay aktivistou Troyem Williamsem stranili McKinneyové. Co když to bylo tak, že Anderson si užíval zapovězeného sexu, poté ale opět zvítězily výčitky a on se rozhodl získat vykoupení povídkou o znásilnění? Jinak mu přece hrozila exkomunikace, připomínal Williams. Ostatně právě tomuto bulváru Joyce McKinneyová prodala svou variantu příběhu – za 40 tisíc liber. Zní jako příběh princezny, která se vydala zachránit zakletého prince.

Daily Mirror vsadil na opačnou verzi. McKinneyovou líčil jako sexuální démonku, prolézal její minulost a přinášel fotografické doklady o její kariéře porno modelky. Pracovala jako prostitutka, i když její hranice končily u orálního sexu, informoval. A list Daily Mail se snažil vypálit ostatním rybník tím, že se v době přecpané touto kauzou prezentoval jako „noviny bez Joyce McKinneyové“. List Daily Mirror bizarní celebritě platil za její fota s odhalenými ňadry.

Joyce McKinneyová dodnes líčí události roku 1977 jako komplot mormonské církve, která jejímu milému vymyla mozek, přiměla ho, ať svědčí proti ní, a podplatila policii.

Joyce McKinneyová dodnes líčí události roku 1977 jako komplot mormonské církve, která jejímu milému vymyla mozek, přiměla ho, ať svědčí proti ní, a podplatila policii.

Sama hlavní postava příběhu pobyla během vyšetřování tři měsíce ve vězení, poté byla propuštěna na kauci z obav o její duševní zdraví. Na svobodě si svého statusu celebrity užívala plnými doušky, dávala rozhovory, chodila na večírky, pila s muzikanty z Rolling Stones i Bee Gees. Když propustili i Keitha, utekli spolu do Kanady. Ve velkém stylu, s padělanými pasy a vydávali se za hluchoněmé herce pantomimy. Na útěku v Americe poté Joyce McKinneyová převleky měnila, vyzkoušela i roli jeptišky. Než ji americké úřady dostihly, stihla spáchat i několik fotosetů nahoře bez pro pánské magazíny. Ve vězení nepobyla dlouho a britský stát o její vydání nepožádal.

Paní posedlá láskou ke svému pitbulu

Poté se pod ní slehla voda a zdá se, že uvízla ve světě drog, psychických potíží, sexuální práce. Z následujících let vyčnívají jen dva roky, zaprvé 1984, kdy ji policie zadržela poblíž letiště v Salt Lake City. V kufru auta měla provaz a pouta – a na letišti byl jako by náhodou zaměstnaný „její“ Kirk Anderson, tehdy už ženatý a se třemi dětmi. „Jen jsem chtěla, aby byl šťastný,“ uvedla tenkrát.

Tabloid (2010)

režie: Errol Morris

A potom to byl rok 2008, kdy v médiích proběhla zpráva, že jistá Bernann McKinneyová obdržela z laboratoře v Jižní Koreji pět malých štěňátek, klonů svého mrtvého pitbula Boogera. Nejprve zbystřil list The Mail a nakonec se to ukázalo jako trefa – žena, která si nedokázala představit život bez Boogera, byla touž dámou, která si dříve nedokázala představit život bez pana Kirka Andersona.

Naposledy se o ní mluvilo v souvislosti s dokumentem Tabloid, který o jejím příběhu natočil Errol Morris. Režisér její osobnost popisoval exaltovanými slovy. „Bylo to jedno z nejvýjimečnějších interview, které jsem kdy dělal,“ prohlásil po tříhodinovém rozhovoru s McKinneyovou přední režisér. Nezastíral, že zpovídaná podle jeho názoru vysekla hereckou etudu, v níž nescházely přerývaný hlas a slzy. „Kdyby existovala cena Oskara za nejlepší herecký výkon v dokumentárním filmu, dostala by ji,“ uvedl.

Joyce McKinneyová v dokumentu popisuje ony tři dny v chatě jako „líbánky“. Kirk byl prý nejprve neschopen sexu, to kvůli mormonskému vymývání mozku, poté si však jejich intimita k sobě našla cestu. Došlo prý ke splynutí duší. Úchvatný dokument však nabízí pouze pohled McKinneyové, Kirk Anderson odmítl vypovídat. Na to, co se odehrálo v chatě, ale i před a po ní, chtěl zapomenout.

Autoři:




ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.