Situace, která není k závidění.

Situace, která není k závidění. | foto: Profimedia.cz

Krvavá kronika: lidé, vedle nichž byste nechtěli bydlet

  • 12
Historie zločinu, to nejsou jen rázovité postavičky z galerky, tuneláři či sňatkoví podvodníci. Některé případy připomínají ty nejhorší oživlé noční můry z béčkových psychothrillerů. Některé jejich aktéry vám dnes představíme – a nebude to naposled, co do krvavé kroniky nahlédneme.

Katherine Mary Knightová: život jako jatka

Narodila se v roce 1956 (podle Wikipedie, zatímco CrimeLibrary.com uvádí rok 1955) v rozvětvené rodině Kena Knighta, který se živil na jatkách po oblasti Queenslandu a Nového Jižního Walesu, aby se konečně usadil v Aberdeenu.

Podle všech svědectví byla Katherine milou slečnou. Možná ano, nicméně bezpochyby determinovanou prostředím, které ji od útlého dětství obklopovalo.

Už odmala na otázku, čím by chtěla být, odpovídala: Chtěla bych pracovat na jatkách.

Splnilo se jí to již v šestnácti, kdy začíná vykosťovat mrtvoly poražených zvířat. A malá slečna vyspěla: s noži dovedla zacházet lépe než kterýkoli muž a jakékoli urážky, kterých se jí na drsném místě dostalo, řešila výzvou k souboji na nože. A nebyla to prý ona, kdo couvl.

Ostatně, nože byly jejími miláčky. Na svou sadu vykosťovacích nožů byla hrdá a nespouštěla z ní oči ve dne v noci – visela na čestném místě nad její postelí.

Jistě se jednalo o dobu, kdy se rodilo monstrum, kterým se Katherine měla stát, dodává server CrimeLibrary.com, který se zabývá pozoruhodnými a významnými kriminálními případy z celého světa.

Že s postojem Katherine k životu a násilí není něco v pořádku, vyplulo na povrch už v květnu 1976, kdy od ní odešel její první manžel, neschopný snášet její panovačnost a násilné chování.

Knighteová

Reagovala po svém: téhož dne pohodila svou dvouměsíční dcerku na koleje, ozbrojila se sekerou a hrozila zabitím náhodným chodcům, ve dnech následujících stihla pořezat v obličeji ženu a ohrožovat nožem malého chlapce.

Následuje pobyt v nechvalně proslulém psychiatrickém zařízení Morisset a návrat jejího muže. Obnovený svazek však stojí na ještě bouřlivějších základech než předtím.

Násilnosti vybuchují kvůli maličkostem, a když se muž vrací jednoho dne v roce 1984 domů a byt najde opuštěný, rozhodně nelituje: ve skutečnosti má však větší štěstí, než si dovedl představit.

Rozhodně větší než osmatřicetiletý havíř Dave Saunders, který se role šikanovaného a bitého chopil po něm.

Do jisté míry nebylo divu, že se do bizarního svazku připletl: kromě své odvrácené stránky byla Katherine na veřejnosti okouzlující ženou, která údajně muže přitahovala i svým velkorysým sexuálním apetitem.

(Navíc je to výjimečně komplikovaná a složitá žena, říká Sandra Lee, novinářka, která o Knightové napsala knihu: "Zdaleka není jednorozměrnou karikaturou zla. Mnozí z těch, kdo ji znali – dokonce exmanželé a partneři – říkali, že byla šlechetná a vtipná a že by byla první, kdo by podal pomocnou ruku komukoli, kdo to potřeboval. Nicméně když ji někdo rozzlobil či když udělal něco, co se jí nelíbilo, změnila se: musel za to zaplatit. Její zbraní byla odplata.“)

Po několika zamilovaných měsících se ale opět prodralo na povrch monstrum.

Dave čelí nejprve falešným obviněním z nevěry, hádkám, vyhazovům z domu, poté ale pěstem a kopancům. A výhružka, co by se mohlo stát jemu samotnému, byla zcela jasná: jeho dvouměsíční štěně Katherine podřízla řeznickým nožem od ucha k uchu a přinesla mu ho ukázat, přičemž jej ztloukla pánví do bezvědomí.

Život však občas bývá složitý a důvody, které lidské osudy formují, nepřehledné a nečitelné: přes to vše s ní Dave zůstával – a na svět dokonce přišlo děťátko.

Katherine tak ke spokojenosti nic neschází – a s pečlivostí a láskou se stará o výzdobu jejich domu. A vyzdobí ho podle svých nejhlubších snů a fantazií: na zdech jsou lebky ovcí a krav, rohy a parohy, významné místo zaujímá vycpaný páv a srnec, vystaveny jsou zrezivělé pasti na zvířata, kožešiny, obří dřevěná lžíce a vidlička.

Staromódně vyšňořený dům připomínající muzeum hororu je plný starých novin a knih, videotéka zahrnuje, překvapivě, především snímky s tématem smrti.

Po dalším útoku, kdy je zbit žehličkou do hlavy a údajně pobodán nůžkami, Dave nachází všechno své oblečení rozstříhané na kusy a vyhozené v odpadcích. Konečně pochopí a odchází natrvalo.

Price a syn
John Price se synem Johnathonem

Los, na nějž se vyhrává smrt, si tak nakonec vytáhl John "Pricey“ Price. Dobrák, který by se rozdal – a který se rozhodl všechny zvěsti a klepy o své partnerce ignorovat.

Soužití ostatně začalo medovými líbánkami jako všechna předešlá: Katherine byla pozornou hospodyní, oddanou partnerkou, vytrvalou společnicí v pitkách a vášnivou milenkou v posteli.

Po repete úvodní kapitoly však přišlo opakování dalších částí scénáře: obviňování z nevěry, hádky, rozchody a opětovné návraty, bitky v opilosti i za střízliva − pěstmi, kopanci i kuchyňským vybavením.

Jak bonbonek svého drahého připravila o zaměstnání, v němž strávil 17 let. Ale nejen o něj, též o přátele, kteří s ním kvůli ní nechtěli mít nic společného.

Šťastná rodina... jen zdánlivě
Šťastná rodina... jen zdánlivě

Nakonec se (poté, co ho v další z nekonečné série bitek Katherine bodla do hrudníku nožem) v roce 2000 vzepřel i Price a požádal policii o vydání nařízení, které zakazovalo Katherine vstoupit do jeho domu.

Fakt, že ještě tutéž noc za ním přišla, aby strávili noc plnou sexu, jen dokresluje osudovost groteskně tragického vztahu.

Osud svazku se měl ostatně oné noci naplnit.

"Ve středu 1. března okolo šesté hodin ráno si soused všiml, že auto, které oběť používala k práci, pořád stojí u jejího domu. Bylo to neobvyklé, protože normálně už byla oběť každý den v práci,“ začíná hlášení místní policie, která proto do domu vstoupila.

Dům v Aberdeenu

To, co našla, z obydlí činí skutečné místo hrůzy: kůže z těla oběti visela nad dveřmi na háku, její tělo bylo pohozeno bez hlavy v pokoji. Katherine ležela otupěle na posteli.

Z pokoje vedla krvavá stopa přímo do kuchyně, kde detektiv Peter Anthony Muscio našel hrnec s uvařenou lidskou hlavou, která měla být podle všeho servírována po návratu dětí domů se zeleninou.

Katherine Knightová nejprve vypověděla, že neví, co se po sexuálním aktu odehrálo. Posléze policie zjistila, že se po vraždě vydala do města, kde z účtu své oběti vybrala tisíc liber.

V říjnu roku 2001 u soudu přijala vinu, ač dodnes tvrdí, že si pamatuje jen na to, že si užili sexu, poté si Price došel do kuchyně pro koláč a ona měla za to, že následně usnul. Podle psychiatrů byla během činu, při němž své oběti zasadila celkem 37 bodných ran,  zcela při smyslech a soud ji odsoudil k doživotnímu trestu odnětí svobody.

Knightovi – Roughanovi: prostě zkažená rodina

Připomíná-li příběh Katherine Knightová skutečně laciný film, reálný život ukáže, že umí dovést zápletku do opravdu absurdního vyvrcholení.

Když byl v listopadu 2006 obviněn ze sexuálního deliktu proti desetileté holčičce dvaašedesátiletý Patrick John Roughan, byl případ zajímavý původně jen tím, že muž, který se dříve živil na jatkách (tady už bliká světélko "pozor“) a jako odborový aktivista, pracoval pro ministra Miltona Orkopoulose (mimochodem, muže, který v současné době čelí obžalobě za 31 případů sexuálního zneužívání dětí a trestných činů spojených s drogami).

To vše však platilo jen do té doby, než novináři zjistili, že Roughan je… nevlastním bratrem Katherine Knightové, kterého měla její matka z prvního manželství.

Roughan a Knighteová
Katherine Knightová a Roughan

A tím to vše nekončí: krvavé žezlo převzal po svém otci i Roughanův syn James Patrick. I když, popravdě řečeno, nadělila mu ho spíše jeho teta.

Spolu s Christopherem Jonesem se totiž měl v roce 2005 dopustit vraždy sedmnáctiletého bezdomoveckého mladíka.

A nejen to, během bujaré noční pitky od těla oběti, která byla zasažena více než stovkou bodných ran, oddělili hlavu, s níž si následně hráli.

"Jdete-li pořádně do hloubky, zjistíte, že naše rodina je hnusná jako stoka. Hnusná jako stoka. Chlapče, naše rodina je zkažená od kořenů,“ řekl spisovateli Peteru Lalorovi Roughanův bratr Barry.