Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krutá gastronomie: pokrm z nenarozených plodů má britsko-indický rukopis

aktualizováno 
Stojí na samém ostří hrany mezi tím, co je kulturně-náboženským tabu a údajně dokonalým kulinářským zážitkem. Drtivá většina obyvatel Indie a Velké Británie by se konzumace kutti pi s odporem zřekla, přesto dosahuje kontroverzní a zakazovaný pokrm v těchto dvou zemích největší popularity.

Koza v Indii bývá součástí náboženských obřadů. Končívá jako oběť. | foto: Profimedia.cz

Jeho autorství přitom patří nejspíše oběma z nich. Vlastní recept úpravy kari kutti pi je bezpochyby indické provenience, ale nápad na zpracování hlavní suroviny pochází pravděpodobně z Anglie. Ke splynutí obou kulinářských rukopisů došlo během společné koloniální historie.

Fotogalerie

V separovaných tradicích obou zemí by jídlo bylo považováno za společenské, kulturní tabu, protože však vzniklo na jejich pomezí, podařilo se mu do gastronomie proniknout. Zda si přitom chuť na „nejčerstvější maso“ přivezli chudí Britové z či do Indie, nebo zda se poptávka po něm zvedla v Anglii ze strany naturalizovaných nemajetných Indů, to se už asi nedozvíme. Jisté však je, že kutti pi nepozře každý.

Indičtí řezníci prodají všechno

Vyrábí se totiž z masa, o které není zájem. Z nenarozených plodů krav či koz, které skončily na jatkách. Neosrstěná, hladká a křehká tělíčka vyřezaná ze svalnatého lůna však bývalo řezníkům zatěžko jen tak vyhodit, protože kupec se vždycky našel. Například v průběhu 19. století bylo toto maso v Británii k dostání pod názvem slink meat, který znamená nedošlé či spíše plíživé maso. Jen jste si je museli u mistra se sekyrou vyptat skoro potají a platit za ně u zadních dveří, aby to nikdo neviděl. V Indii to vždy bylo o poznání snazší.

Tamní řezníci nikoho neodsuzují a v koších či kádích tu schraňují všechno. Kozlí hlavy, paznehty, mozečky, nekonečně dlouhá tenká střívka i nasekané kosti. I toto zboží se časem prodá. A právě na takové tržiště se musíte vydat, když odhodíte morální zábrany a budete poptávat nedonošené kozí či kraví plody.

Cena zůstává, stejně jako kdysi v anglických masných krámcích, předmětem soukromě uzavřené domluvy a pohybuje se v jednotkách až stovkách rupií. Proč takový rozptyl? Pokud se k tomuto netradičnímu nákupu odhodláte coby zvědavý evropský turista na tržnici v Dillí, připlatíte si až desetinásobek ceny pro domorodce. Lovce senzací tu nevítají, zvlášť když je ve hře takové jídlo jako kutti pi.

Tabu opředené pověrami

Extrémní gastronomie

  • Hákarl- páchnoucí zakopaný žralok
  • Ortolans à la provençale- strnad utopený v koňaku
  • Casu marzu- sýr s larvami
  • Ikizukuri- naporcované rybě bije srdce
  • Balut- vejce se zárodkem
  • Guō Li Zhuàng Diàn- vařený jačí penis
  • Opičí mozek- jí se syrový i vařený
  • Chřestýší maso- na pánvi sebou hází
  • Aztécký kaviár- kukuřice napadená patogenní houbou
  • Losí čenich- dvoukilová výzva
  • Tom Kati Kai Mod Daeng- polévka z mravenčích vajíček
  • Boodog- koza nacpaná horkými kameny
  • Pavouci- připravují se na přírodní způsob
  • Oko tuňáka- je výživné a zdravé
  • Rigatoni con la pajata- temná stránka italské kuchyně
  • Psí maso- festival ve městě Jü-lin
  • Kaloň- vaří se zaživa
  • Kiviak- tuleň, v němž fermentují ptáci
  • Cuy chactado- morče naplacato
  • Tong Za Din- vejce vařená v moči
  • Zmrzlina z prasečí krvez vyhlášené kodaňské restaurace
  • Tamilok- mořští mlži se polykají i živí
  • Krvavé mušle- jídlo, které může zabít
  • Bule-bulyak oying- hlodavci na banánovníku
  • Jít si kluzké suroviny pořídit však vyžaduje rozejít se se společenskými normami. „Většina civilizované lidské populace se vyhýbá konzumaci zvířat, která se ještě nenarodila,“ říká Carole Counihanová, antropoložka z Millersville University v Pensylvánii. „Spousta lidí se brání i prosté konzumaci jehněčího právě proto, že to jsou ještě mláďata. A jíst nenarozený plod? To už naše hranice únosnosti výrazně přesahuje.“

    Přesto si kutti pi našlo do kuchyně cestu. A jakou! A navzdory tomu, že z restaurací pod tlakem veřejného mínění a peticí pokrm již zcela vymizel. V domácnostech však přežil. To, co bylo dříve považováno za pokrm chudiny, se brzy stalo pro svou vzácnost, nedostupnost a statut zákazu exotickou delikatesou. Kdo si na kutti pi vlastně pochutnává? Nejen lidé, kteří milují netradiční pochoutky. Velmi často si ho dopřávají těhotné ženy, které věří, že konzumace upraveného zvířecího plodu prospěje jejich vlastnímu. A naopak ženy, které by rády otěhotněly, věří v jeho léčivou sílu.

    Další strávníci se rekrutují z řad nemocných toužících po uzdravení, kari z nenarozeného jehněte, kůzlete či telete má údajně napomáhat při onemocnění tuberkulózou, při křivici páteře a chronických bolestech zad.

    Nekrájejte, přišli byste o chuť

    Samotný recept se neliší od jiného postupu na kari. I tady pracujete s běžně dostupnou zeleninou (cibulka, zelené papričky, rajčata, česnek, zázvor) a kořením (koriandr, kurkuma). Podstatným rysem ale je, že nenarozená mláďata na rozdíl od jiného masa nekrájíte, ale zpracováváte v celku. Jen díky tomu dojde k zachování mimořádné chuti, která by se jinak vyplavila do omáčky.

    Tepelná úprava se postará o to, že se jemné masíčko ještě více rozvolní a získá až krémovitou konzistenci. Kosti uvnitř plodu ještě nejsou pevně spojené a jsou měkké. Nevytahují se tedy pryč a není problém je snadno rozkousat. A vlastní chuť? Lidé, kteří pokrm ochutnali, tvrdí, že jim svým kompaktním tónem nejvíce připomínal drůbeží játra.

    Okusili byste kutti pi?

    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:00 4. září 2016. Anketa je uzavřena.

    Ne 867
    Ano 306
    Autoři:






    Hlavní zprávy

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.