Jméno rakouského šéfkuchaře Daniela Angerera většině z nás nic neřekne. Ale v New Yorku to rozhodně neplatí. Angerer je tu považován za vynikajícího profesionála na poli světové gastronomie, který se navíc rozhodně nebojí experimentovat. Mezi šéfkuchaři jej nejde přehlédnout, především díky jeho inovativnímu počinu z roku 2010. Jím vzbudil pozornost, ale především emoce od sympatií přes rozpaky po šok a znechucení.
Tehdy totiž začal při výrobě pokrmů pracovat se surovinou, která nepochází ani z rostlinného, ani ze zvířecího světa, ale od lidí. Namísto kozího, kravského či ovčího mléka prostě nabídl chuťovým pohárkům svých klientů mléko lidské.
Rozetřené či vypité mateřské mléko bývá v lidové medicíně považováno za všelék na lidské neduhy dospělců. Pomáhat má proti svědivému štípnutí komárů, špatnému zažívání, nedobře se hojícím popáleninám a vyrážkám. Podle babských mouder má šťopička mateřského mléka léčit dokonce i nachlazení nebo zánět plic. Skutečné výsledky této domácí medicíny stojí na dost vratkých základech, podstatné ale je, že se při ní mateřské mléko konzumuje mimo dohled veřejnosti.
Extrémní gastronomie |
A najednou přišel někdo, kdo si z této zázračné bílé tekutiny vyráběl kostky sýra po dvaceti dolarech za kus a nebál se je položit do výlohy.
To nejlepší pro děti. Proč ne i pro dospělé?
Ne všichni však reagovali pohoršeně. Šéfkuchařka Miriam Simun se rozplývala a upozorňovala na to, jak je mateřské mléko zdraví prospěšné a jak se propaguje kojení. „A když je to tedy to nejlepší pro kojence, proč si to v dospělosti nenamazat na chleba?“ ptala se pragmaticky. Uznávala, že použití lidského mléka v gastronomii je bezpochyby šokující, podle ní je však za úlekem notná porce pokrytectví: „Lidé se to bojí ochutnat, protože najednou přemýšlí o zdroji mléka: co dárkyně jedla, v jaké byla kondici, v jakém byla psychickém rozpoložení. U dojných krav nad tím nikdy nepřemýšleli.“
Rozpaky neskrýval Jack Newman, předseda kanadské Nadace pro podporu kojení. „Když přijde řeč na kojení, vždycky narazíte na emoce. A je to tím, že prsa jsou v naší společnosti vnímána v sexuálním smyslu, nikoliv jako prostředek výživy a výroby mléka,“ uvažoval bojovník za právo žen na kojení na veřejnosti. „Lidé by pochopitelně měli konzumovat lidské mléko, ale nejsem si jistý, jestli by měli konzumovat z něj vyrobený sýr,“ uvedl.
Sýry vyrobené z mateřského mléka zatím nabídli degustátorům zcela novou kapitolu chutí. Předhání se v květnatosti popisu „delikátně krémové“ chuti se „závratně sladkou koncovkou“ a „květnatou vůní“ sýrů. Pravdou zůstává, že každé mateřské mléko, navzdory totožnému obsahu látek, chutná jinak.
Hodně vitaminu CPokud vedle sebe postavíme lidské, kravské a kozí mléko, zjistíme, že nám nejbližší produkt vede v kalorické hodnotě i obsahu tuků. Obsahuje také výraznější podíl uhlohydrátů, při zachování nízké hladiny proteinů. Naprosto vede v obsahu vitaminu C, má ho hned třikrát více, než kozí (a dvanáctkrát více než kravské). Hrnek mateřského mléka sice obsahuje výrazně méně vápníku než to nadojené ve chlévě, ale z hlediska optimální výživy je naprosto v pořádku. S hygienou už je to horší. Na rozdíl od sterilovaného (pasterovaného) mléka z kravína obsahuje mateřské mléko více než 600 různých bakterií. V drtivé většině jsou to pomocníci, kteří v našem zažívacím traktu napomáhají trávení, ale jejich přítomnost v pokrmech není vždy vítána. |
Daniel Angerer s výrobou svého speciálního sýru začal, když kojila jeho žena. O recept na pravý mateřský sýr se dělí na svém blogu: Potřeba jsou čtyři šálky lidského mléka, čtyři šálky jakéhokoliv jiného mléka, půl polévkové lžíce jogurtu (s aktivní kulturou), osminku syřidla zakoupeného v potravinách či zemědělských potřebách a polévkovou lžíci soli. Po osmi hodinách „oživení“ mléka jogurtovou kulturou se zvolna začne zvyšovat teplota (z 20 na 30 stupňů Ceslsia), a poté buď skokově na 33 stupňů, pokud chcete hrudkový sýr typu ricotta, případně na 38 stupňů Celsia, pro tvrdý sýr. Následuje scezení a vytlačení. Vyrobený sýr by měl v závislosti na způsobu uchování vydržet až deset dní v poživatelném stavu. Daniel Angerer ze sýra připravuje amouse-bouche, tedy jemné sýrové canapé z mateřského mléka, fíků a maďarské pálivé papriky.
Svým nápadem strhnul lavinu nejen odsudků. Jásali nad ním například ochránci práv zvířat z organizace PETA. A k bílkovinám čistě lidského původu při výrobě jogurtů začalo sahat hned několik restaurací v Londýně, Nizozemsku a Švýcarsku.
Ochutnali byste sýr z lidského mléka?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 18. září 2016. Anketa je uzavřena.
