Úmysly výzkumníků z Institutu pro výzkum potravin a zemědělství (IRTA) ve španělské Gironě jsou čestné a čisté. Probiotické bakterie nám totiž pomáhají se spalováním tuků, zklidňují rozbouřené trávení, snižují riziko zánětů, jsou dobrou prevencí infekce močových cest a dokonce nám pomáhají proti depresím. „Probiotické párečky a salámy by tedy daly konzumentům šanci obohatit svou dietu o účinnou bakteriální složku,“ říká Anna Jofré, která projekt vede.
Potud se zdá být vše v pořádku. Obočí čtenář pozvedne ve chvíli, kdy mu španělští vědci odhalí, odkud ony kultury berou. Gironské laboratoře je totiž získaly z exkrementů vyloučených kojenci. „Dohromady se nám tu sešlo 43 fekálních vzorků od perfektně zdravých dětí mladších šesti měsíců,“ vysvětluje Raquel Rubiová, která se na revoluci v uzenářství také podílí.
Proč právě nemluvňata? „Jejich výkaly obsahují mnohem vyšší koncentrace bakterií než exkrementy dospívajících. Navíc je poměrně snadné tyto vzorky získat.“ Na požádání je do ústavu zanesly přímo matky.
Poněkud netradiční salám
Odštěpené bakteriální kultury šesti biologických kmenů si pak vědci namnožili v miskách a začali s nimi obohacovat masitou směs na výrobu španělské delikatesy salámu fuet. Bakterie se poté v masité směsi zabydlely poměrně bouřlivě, jich počet na gram salámu brzy dosahoval 100 milionů. Podobný pokus byl posléze realizován i se sušeným salámem chorizo.
Extrémní gastronomieV našem seriálu jsme vám již představili: |
V obou případech byli pracovníci výzkumného institutu s výsledkem spokojení. A také s chutí. Textura produktů byla zachována a bakterie Lactobacillus a Bifidobacterium extrahované z dětského trusu prý dodaly uzeninám velmi jemné vyznění.
„Senzorické vlastnosti upravené uzeniny jsou po všech stránkách jistě uspokojivé, nezaznamenali jsme výraznou pachuť nebo zápach,“ shodují se testeři prvních zdravých uzenin přímo z laboratoří IRTA. „Člověk by ani nehádal, že k jejich výrobě byly použity bakterie z dětských výkalů.“
Tým přitom zdůrazňuje, že lidé pracují s bakteriemi při výrobě potravin prakticky od nepaměti. „Pivo, víno, chleba i sýr, jsou produktem bakteriálních procesů. A počet bakterií v našem zažívacím traktu jde do bilionů,“ poznamenávají vědci.
Úspěch, o který není zájem
Šéfka výzkumu netají nadšení: „Je fascinující, jak málo stačí někdy udělat.“ „Výsledná uzenina skutečně chutná jako fuet, ale je přitom zdravější: má nižší obsah solí i tuků. Když ji budete jíst, současně se vám bude trakt plnit i probiotickými bakteriemi. Pro pozitivní efekt přitom nejspíš stačí sníst deset gramů této uzeniny denně.“
Nadšení katalánských biologů přesto chladí jejich kolegové ze zahraničí. Například Jonathon Spages, ředitel klinického centra z New Jersey. „Probiotika nejsou celospektrální, nedají se považovat za univerzální všelék. Mohou také vytvořit v žaludku konzumentů značnou nerovnováhu s drastickými dopady,“ varuje. „Nejedl bych je jen proto, že mě k tomu nabádá nějaká reklama, dokud nebudeme vědět, zda a jak konkrétně pomáhají.“
Navzdory značné medializaci produktu a tříletému aplikovanému výzkumu se zatím nepodařilo nalézt výrobce, který by oficiálně jakýkoliv produkt z laboratoří IRTA, obohacený o bakteriální kultury z dětských exkrementů, uvedl na komerční trh.